1.29.2017

Teepee? Nikdy víceee!

V pátek večer jsem konečně měla látku doma a v sobotu předávám ušité dílo. Týpí je prý jednoduché, zvládne i začátečník. To stihnu v pohodě. Našla jsem rozměry, ale začal hlodat červík...mají to vůbec správně?? Není problém, manžel přepočítá. A bylo postaráno o "hezký" večer. Osvěžili jsme si různé vzorečky, poučky a věty. Škrtali, měřili, přepočítávali. Teoreticky  problém nebyl. 
Ovšem, praxe se rozcházela s teorií!!! Jakmile jsme látku položili na tyče, teorie byla na nic. Různě jsme šibovali tyčemi pak zas Pythagorovou větou. S přibývajícím časem vzrůstalo napětí. V hlavě blikal majáček, zítra máme oslavu a ještě jsem nestřihla!! A pak jsem teda střihla .....a špatně. Jo, doopravdy. Znova tady měřit, počítat a stříhat. Na podruhé už to vypadalo slibně, tak honem šít, ať to stihnu. 
Jéé, ještě okýnko. Bude sloužit pro hraní maňáskového divadla. Tudíž musí být i záclonka, v případě potřeby - opona. Chtěla jsem to mít krásné, čti začištěné ze všech stran aneb: jak si zkomplikovat práci. 
A v reálu ušité. S kontrastní okenicí  a momentálně zavřené.
V kapse pod oknem můžou odpočívat loutky, které zrovna nebudou hrát.
Nakonec jsem stihla ušít i vnitřní oboustrannou deku a polštář.
Vychytávka - v rozích deky jsou růžky, kam se tyče zapíchnou a stan se ani nehne.
Na oslavu jsem přijela s divným pocitem. Nestihla jsem totiž doma vyzkoušet, jestli bude stan na tyče vůbec pasovat. No, byly to nervy tahle kompletace a následně stavba. Max pomáhá a září nadšením.
Jupíí, týpí stojí, nepadá a líbí se. Max se do něj hnedle nastěhoval i s polštářem. Radost jsme měli všichni :) a já možná největší. 
A jedno vím na 100% : teepee už nikdy šít nebudu!

1.24.2017

Málokdo pochopí...

na jakém základě si je ženy vybírají, podle jakého klíče volí právě tu svoji. 
A proto rozšiřuji sortiment kabelek o Heidi. No, a nebo ji budeme ji říkat PŘEKLOPKA a všechny dámy, ženy, dívky i holčičky vědí o co jde.
Je přesně taková, jakou v dané situaci potřebujete. Překlopená je malou kabelkou pro pár drobností. Po odepnutí ucha i psaníčkem do ruky. Pokud ji "narovnáte", stává se středně velkou kabelkou na A4, která pobere nezbytnosti třeba do práce. A nosit ji můžete na obě strany, každá je jiná. 
Ušila jsem ji z černé koženky a krásné látky od Roberta Kaufmana. Na koženkovém díle je pěkně velká zipová kapsa  na mobil, peněženku a klíče. Kabelka má zip a po překlopení ji ještě zajistíte magnetickým butonem. Nikdo cizí se do ní nedostane.  Dlouhý, nastavitelný popruh je podšitý designovou látkou, přidělává se pomocí karabin. Překlopku můžete nosit jen přes rameno nebo křížem přes hrudník, prostě jak vám to vyhovuje.

Kabelku Heidi jsem šila podle střihu Swoon.

1.22.2017

Konec ztracených klíčů.

Taky pořád hledáte klíče? Pološílená strachy přehrabuju kabelku, šátrám a nenacházím. Vysypu obsah a samozřejmě, že jsou na dně. S touhle klíčenkou mám ale po starostech. Fakt! V batohu, tašce nebo kabelce klíče už vždycky nahmátnu na poprvé :). 
 Další výhoda, vejde se do kapsy. Přiděláte ke klíčům, dovnitř ještě můžete strčit nějakou kačku a hurá na sjezdovku, na běžky nebo na pivko. Praktické i na nákupní tahák. Manžel má radost, už  totiž nezapomínám, co jsem to vlastně chtěla koupit.
Našila jsem kapsičky ve tvaru pyramidy a srdíčka, když se blíží ten Valentýn.
A pozor, tyhle klíčenky milují i školáci. Mám připravené látky s dětskými motivy, brzo bude speciální baby kolekce.   
Ještě jedna dobrá zpráva. Pokud potřebujete pro někoho maličkost za "pár korun", tohle je to super řešení.  Originálním, ručně šitým dárečkem jistě potěšíte a v očích obdarovaného stoupne vaše prestiž, jak dobře umíte vybrat.

1.15.2017

EŇO ŇŮŇO

Puntíky nestárnou.
Červenobílé jsou pecka.
A na kabelce to je eňo ňůňo :).
Zajímavý tvar kabelky. Průšvih je, že mně se líbí každá taška, nejraději bych si všechny nechala. 
Zip jsem tentokrát ušila dvoucestný.
Bílý střepeček  jsem neměla. No a když i Dalibora naučila nouze.... i já jsem byla nucena ho vyrobit.
Dno je koženkové a chráněná nožkami.
Ucha jsem podšila látkou, ať je puntík, kam se podíváš :).
Lola, tak se jmenuje tato kráska. Opět jsem využila střih od Alicia Miller, které nabízí k prodeji pod značkou SWOON. 

Pokud se vám moje kabelky líbí, vybírat můžete zde.


1.13.2017

Božská Bonnie

Kabelku Bonnie jsem před svátky ušila pouze jednu a dostala jsem na ni hodně dotazů. Spíchla jsem tedy  další čtyři originály a můžete ji omrknout  v mém krámku v Jičíně.
 
Střih už mám nějakou dobu doma, ale říkala jsem si, že ta taška je moc velká a kdoví jak se bude šít a to oválné dno, jestli to vůbec bude pěkně držet.....no výhrad jsem k týhle tašce měla asi tisíc. Teď jsem z ní naopak nadšená. Použila jsem zahraniční designové látky v kombinaci s koženkou.
Srdce fanynek větších tašek zaplesá, protože díky oválnému dnu je fakt super prostorná a to znamená i přehledná :). Ani kabelkové "nepořádnice" s Bonnie nebudou mít problém - doporučuji vyzkoušet. K této kabele se mi líbí popruh přešitý látkou, dodává to kabelce "šmrnc". Na každé kabelku našívám kožené logo handmade. 
V originálním střihu bylo zapínání na magnet, ale moje zákaznice preferují zip. Praktické nejen proti zlodějům, ale když s kabelkou nedej bože "fláknete" třeba do auta, nic se z ní nevysype.
Na předním díle  kapsa na zip, mobil prostě musí být po ruce. A nově s ozdůbkou - střepečkem.
Kabelka se skládá ze čtyř dílů a díky tomu se nechá různě nakombinovat.V tomto případě mám na předním díle krásnou látku a zadní díly z jednobarevné koženky. Určitě budete svědky dalších  a dalších variací.
Vnitřní kapsy pěkně při boku, vyztužené ... hned víte kam a pro co sáhnout.
                                                                       Ať se krásně nosí!


                                 Pokud se vám moje kabelky líbí, vybírat můžete zde.

1.09.2017

Superhrdinou, který zachraňuje životy, se můžete stát lehce.

Už od rána se cítím důležitě. Dnes jdu darovat krev. Lehce posnídám a začínám se těšit, jak mně "pustí žilou" :).

Víte jak to tam chodí? Pro nezasvěceného na poprvé totální zmatek a chaos. 
  1. Vyfasovala jsem kelímek, podepsat a šup na WC.
  2. Dále vyplnit lejstra, kde se musím přiznat k tetování, piercingu, promiskuitnímu životu, k cestě do rizikových oblastí, k alkoholismu, ke všem pohlavním chorobám a ještě k nějakým  nemocem o kterých slyším poprvé.... nic z toho se mě naštěstí netýká, postupuji do dalšího kola. 
  3. Teď to nastane. Usedám do křesla, vrhá  se ke mně sestra s teploměrem a stříkačkou. Zacvičit, napíchnout, sotva vykape 10 kapek, posílá mě pryč. Už? Aha, zatím jen základní vyšetření. Jsem odeslána na další stanoviště do jídelny, kde vyfasuju čaj a rohlík - chutná božsky :).
  4. Pak si mě bere na paškál doktorka. Krevní obraz v pořádku, změří tlak...vše ok, můžu pokračovat (nejím maso, jogurty, tvaroh, ostatní živočišné produkty konzumuji jen v minimálním množství).
  5. Další level se koná v prvním patře. Ze dveří vychází dárci a místo pozdravu slyším "levá, jiný utrousí "pravá". Snažím se v tom najít logiku, marně. Konečně i já jsem vyvolená. Vstupuji do odběrové místnosti, pohodlná lehátka a pobíhající sestřičky hned spustí: "Levá nebo pravá?" Co všichni mají, se snad domluvili.....Nechápavě koukám, sestra mrkne na moje žíly a říká levá. Jo, tak o tohle šlo :) :).
  6. Pololeže-polosedě napíchnutá na tlakoměru a upířím přístroji pokukuji po dalších dárcích. Sebemrskačství nepěstuji, čili o jehlu v mé ruce ani pohledem nezavadím. Za  5 - 10 minut je hotovo. Sestřičky jsou milé a děkují.
  7. To nejlepší na konec. Občerstvení - trošku se stydím, ale tuhle fázi mám nejraději. Jídelna, kafčo, čokoládová tyčinka a džus. Momentálně královské menu.                                           
  8. Hrdě a vítězoslavně odcházím. Ty zpropadený modrý návleky si sundávám až v autě :).






1.08.2017

Záležitost ryze pánská.

Peněženka pro vás, pánové. Vypadá to jako jednoduchá záležitost. Vy přeci nemáte bambilión věrnostních karet, další milión zbytečných papírků....stačí kapsička na drobné, přihrádka na bankovky a něco na řidičák a občanku. 
Bohužel, zakoupený střih není podle mých představ. Peněženku jsem sice ušila, ale do kapsy by jste ji nenacpali a přihrádky na karty jsou kolmo. Snažím se střih upravit, přišla na řadu kalkulačka,pravítko, přeměřuji, počítám, chystám látky, stříhám.....

Možná vám přijde zvláštní, že žehlím i to pravítko. Ráda bych popsala výhody zažehlovacího pravítka, ale myslím, že to stejně neoceníte, jelikož na žehlení máte manželku nebo přítelkyni.


Vyztuženo, sešito, ale peněženku to nepřipomíná.
Otáčím  na líc a přišívám na vnitřní díl.
Mám vnější a vnitřní díl a budu sešívat vše dohromady. Příště udělám kratší ten pásek na zapínání.
Dílo se zdařilo, ještě prošít kolem dokola. 
Peněženka je na světě. Měkká a tenká, takže v kapse ji budete mít skoro na "tajňáka". 

1.06.2017

I děti to mají s rodiči někdy těžký.

Moje dcera by mohla vyprávět :). Prý jestli bych nespíchla pro chlapečka pyžamka. Rukávky krátké, nohavice jakbysmet, kluk roste jak z vody a nemá v čem spinkat. "Jasně, hned se do toho pustím," povídám. Mrknu do zásob a ejhle, oko spočine na zebrách, to by byly super mikiny.
Ještě tahám černobílý proužek do kombinace. 
V dětském Ottobre se mně líbila mikča se zajímavě řešenými kapsami. Měla jsem obavy, jak se budou šít, ale mám tu správnou náladu experimentovat - jdu na to. Jinak tomuhle časopisu dávám jedničku za skvělé střihy.
 Nastříháno a můžu překonat další malou metu - kapsy, které mě děsí.
Vida, opět se osvědčilo, že když se něčeho bojím, je to ve finále brnkačka :). Kapsy jsou boží, ušila jsem je s přehledem. 
Ještě jsem spíchla jednu zipovku, s takovým tím všitým nápletem okolo krku. Do toho se mně moc nechtělo. Pravda, tady došlo na párání, pár sprostých slov, ale s výsledkem jsem spokojená :).
Cože to říkala dcera, že Maxmilián nemá v čem spát.....?!

Oblečte se se do luxusu s dámskou mikinou  Klára.  Šila jsem  z příjemného materiálu -  z počesané bavlny, který je nesmírně měkký, příjemný...