V pátek večer jsem konečně měla látku doma a v sobotu předávám ušité dílo. Týpí je prý jednoduché, zvládne i začátečník. To stihnu v pohodě. Našla jsem rozměry, ale začal hlodat červík...mají to vůbec správně?? Není problém, manžel přepočítá. A bylo postaráno o "hezký" večer. Osvěžili jsme si různé vzorečky, poučky a věty. Škrtali, měřili, přepočítávali. Teoreticky problém nebyl. Ovšem, praxe se rozcházela s teorií!!! Jakmile jsme látku položili na tyče, teorie byla na nic. Různě jsme šibovali tyčemi pak zas Pythagorovou větou. S přibývajícím časem vzrůstalo napětí. V hlavě blikal majáček, zítra máme oslavu a ještě jsem nestřihla!! A pak jsem teda střihla .....a špatně. Jo, doopravdy. Znova tady měřit, počítat a stříhat. Na podruhé už to vypadalo slibně, tak honem šít, ať to stihnu. Jéé, ještě okýnko. Bude sloužit pro hraní maňáskového divadla. Tudíž musí být i záclonka, v případě potřeby - opona. Chtěla jsem to mít krásné, čti začištěné ze všech stran aneb:...
Šiju, co mě baví, žiju, jak mě baví.