maraka-máme rádi kabelky

Ale ještě včera jsem byla! Jojo, styděla jsem se vyndat někde svoji peněženku. Byla to ostuda :(. Ale dnes už jsem se mohla  při placení vytasit s novou. Konečně jsme nemusela tahat pokoutně peníze přímo z kabelky. A nedej bože, když jsem se s někým dala do řeči a prý: "Tak ukažte, co šijete." Já se kroutila, dávala odkazy na internet, ale tu starou peněženku jsem fakt ukázat nemohla. Trapas.  Vymyslela jsem si kombinaci s koženkou. Snad moje stará Veritaska nezklame a popere se s ní. Už jen přilepení koženky k výztuze byl oříšek. Jdu na to. Když sešívám peněženky, musím trochu "rozebrat" stroj, abych tam vůbec všechny vrstvy nacpala. A do toho ještě ta koženka. Odmontuji tedy přední kryt, žárovku a jsem zvědavá na výsledek.  Jo! Dala to! Tyhle východoněmecké mašiny jsou prostě k nezaplacení!  Peněženka, tak jak ji ode mě znáte. Kapsičky na karty, přihrádky a zipovka na drobné. Abych měla v čem tygra nosit, ušila jsem si do sady rychlokabelk...

Vyzkoušela jsem nový materiál - batohovinu.  Podle výrobce má zátěr, díky kterému nepropouští vodu. Jedná se o  pevnou látku v hodnou na batohy, ochranné obaly, tašky, k potažení sedáků zahradního nábytku, pelíšky pro domácí mazlíčky atd.  Jen se dá sehnat pouze jednobarevná :(. Vybrala jsem khaki barvu se hnědou koženkou.  Byla jsem zvědavá, jak se bude tenhle materiál chovat pod "patkou". No, překvapivě to šlo dobře a ani jsem nepárala. Jen to ruční přišívání...uf. Popruh jsem podšila a nechala ho dostatečně dlouhý, aby se dala taška nosit přes  rameno a nebo křížem přes hrudník.  A nebo si z tašky uděláte  batoh na záda.  Velikost změníte buď přehnutím (zatočením) vrchního dílu.  Jedna zipová kapsa na zadním díle.  Uvnitř batohu jsou čtyři kapsy volně přístupné.  A může se vyrazit na výlet :).

"Miluju svou mámu za všechny ty chvíle, kdy mi nic neřekla. Děkuji jí za spousty věcí, ale nejvíc si vážím těch chvil, kdy mě nechala prošlapat si svou vlastní cestu, i když musela dopředu vědět, jak to dopadne a přesto nikdy neřekla: Vidíš já jsem Ti to říkala!"  ( Erma Bombeck) Užívejme si svých maminek, dokud je máme. Ta moje slaví narozeniny. Ušila jsem pro ni dárek. Určitě upekla něco dobrého ke kávičce. Už to vidím....povídáme si, smějeme se a mamka zas s nadšením líčí, co všechno udělala na zahradě nebo doma. Znám to nazpaměť, ale chci to poslouchat ještě mnoho a mnoho let!

Jízdenka EURO-NISA-TIKET za 320 kč....a co za to? Až 5 osob např. ze Staré Paky do Žitavy a pak po úzkokolejce s historickou parní lokomotivou na Oybín (jízdenka je zpáteční). My jeli už z Bělohradu v 8 hod. protože na výlet se musí vyrazit brzo, aby se něco stihlo. Na nádraží v Žitavě máme sraz se synem, který přijel z Drážďan. Jsme komplet a výlet může začít :). Jízdu historickým vláčkem si vychutnáváme na otevřené plošině u vagónu.  Projíždíme Žitavou a pomalu se šineme na Oybin.   To je dokonalé, přichází obsluha a zásobuje cestující pitím, aby nestrádali. Cesta trvá asi 40 minut a pořád bylo na co koukat. Už jsme na nádraží v Oybině a nad ním se vypíná ohromný skalní masiv a tam někam směřují naše kroky. Jojo, půjdeme po schodech a všechny vyšlapu, přesvědčuje nás chlapeček.  Kočárek necháváme v íčku a jde se zdolat pořádný kopec schodů.   Okukujeme luterský farní kostel postavený 1709 - 32, úžasný interiér. ...