Obdivujeme katedrálu, historické náměstí. Po obědě se vracíme do kempu, vypadá to na déšť. Až Žanet s Maxem odjedou, rádi bychom ještě něco najeli, proto balíme stan, který zatím uschnul.
Snažíme se minimalizovat věci a všechno nepotřebné posíláme domů. Ale stejně vezeme na kolech zátěž s kterou jsme vůbec nepočítali...třeba stan pro 4 lidi, který byl původně ve vozíku. Celé odpolko prší, naštěstí stanujeme u hangáru, kde jsme schovaní před deštěm. Večer (20.30 hod) dorazí Ondra, odváží nám parťáky.
Smutné je loučení. Osiřeli jsme :(. Jelikož stále leje, přesouváme odjezd na ráno. Večer v dešti stavíme stan. Pršet nepřestalo ani v noci. Já se hrůzou sleduji, zatím malé loužičky vody v rohu stanu a přemýšlím, jestli stan z Lidlu byla dobrá volba.
kemp stejný jako včera, platíme za dva lidi a stan 17 eu
5.den pátek 30.7.
Ráno prší, dopoledne prší, v poledne prší a předpověď nedává naději na zlepšení. Přeneseme stan do hangáru, aby trochu oschl. Karimatky, spacáky, vše balíme do igelitů. Ve 13 hod už jen poprchává, tak to riskneme, do dalšího kempu je to jen 20 kilometrů. Sedět v hangáru nás nebaví.
Ještě doplňujeme zásoby, obchod už dnes žádný cestou nebude. Vozík, který nám sloužil jako nákladní prostor, odvezl Ondra i s marodem. Když jsme úspěšně nastrkali nákup do tašek, můj nosič odmítl takovou zátěž. Musíme znovu všechno přeorganizovat. Do toho začíná pršet. Bohužel nás tato akce čeká ještě jednou. Oddělat bagáž a tentokrát přendáme tašky na Kubovo kolo. Prší. V těchto kritických chvílích - jistě chápete - nefotím. Po 7 kilometrech jízdy, černo, fičák a pořádný slejvák. Snažíme se schovat pod stromy, ale není to nic platné. Prostě musíme jet dát.
Další kilometry v dešti, vjíždíme do vesnice Quitzöbel. Okamžitě využíváme první přístřešek a ukrýváme se před deštěm. Za chvilku černé mraky mizí a my šlapeme v mírném mrholení. Konečně vidíme protipovodňový val, po kterém vede cyklostezka. Teď už je to do kempu jen cca 5km.
Ale ouvej. Fouká silný protivítr a přidává se déšť. Po chvíli zastavujeme, přestože není kde se schovat, jede se špatně. Kontrolujeme mapu a počasí. Vítr má sílu 40km a pršet má stále
:(. Takhle krásně by to vypadalo, kdyby bylo krásně.
Konečně! Abbendorf. Samota, pár domečků, jinak nikde nic. Kde je TEN kemp??? Ani památky, jen podmáčená louka a zavřená hospoda.
Cože?? A do nejbližšího ubytování ještě 20 km? Střídavě prší víc nebo ještě víc, vítr fučí proti nám. Po dvou kilometrech přijíždíme k soutoku Labe a řeky Havel. Déšť ustává, vítr ne.
Před námi turistický přístřešek. Utábořit se tady? Bohužel, uvnitř mokro, i do "rozhledny" prší. Na plotě čteme reklamy na dva penzióny. "Kubo, zavolej tam" říkám. Mají plno. Bodejť, každý cyklista je v někde v suchu. Příroda se smilovala a déšť ustává. Trochu posvačíme, nasedáme na kola a snažíme se proti větru pokračovat. Zas prší víc nebo míň, už to přestávám rozlišovat.
Vesničky, kterými projíždíme jsou malebné, očkem hodím vlevo, vpravo, šlape se dál. Foťák zabalený, aby nezmokl, raději nevytahuju. Příroda nás přestává trápit, už jen drobně krápe. Hned se nám jede lépe. Skoro si vejskám, jaká je to paráda. 10 km před cílem objížďka. Tentokrát se držíme ukazatelů. Jedeme po polní cestě, vjíždíme do lesa....
NE!!
Totálně rozbahněný 10 metrový úsek. Obejít není jak. Naložená kola se boří, sandály plné marastu. Bonus na závěr. Po silnici, stále proti větru, a ještě navíc špinaví, dojíždíme k městečku Wittenberge. První ukazatel na kemp. Neváháme, jedeme tam. Měl by to být jachtařský klub, ale já vidím zámek.
Můžeme si zde postavit stan? Ja ja.
Toalety, sprcha? Ja ja.
Pivo si u vás také můžeme koupit? Ja ja....pokyvují hlavou němečtí grilující jachtaři.
Kde se vzal, tu se vzal stařík s klíčemi: "Nechcete přespat uvnitř?" a ukazuje na zámek za zády. "Ja,ja", křičím. Jdeme se podívat na komnaty. Nešlo odolat. No tak jsem vyměkli, no a kývli. A kdyby někdo řekl, že je to úplně obyčejná ubytovna pro jachtaře, fakt ho pošlu někam. Já viděla postel s baldachýnem, duchny a to sucho, ach.
Večeře, chléb, zelenina. Strava vyloženě veganská, to znamená lehká a dobrá. Pivko na kvalitní spánek.
ubytování odkaz zde 24 eu (sprcha v ceně)
trasa: zde
6.den sobota 1.7.
Riziko deště 21% - 56%. To se nám zdá celkem dobré.
Vítr opět 40 km/h. To se nám zdá celkem špatné.
Balíme a vyjíždíme co nejdříve (v 9 hodin). Pro jistotu celou bagáž opět zajišťujeme proti dešti a děláme dobře. Zatímco Kuba ještě dolaďuje náklad, mé oko spočine na nápisu VERITAS. Tak tady, v městečku Wittenberge, montovali moji mašinu - šicí stroj, na které šiju kabelky :). A fakt bylo takhle šedivo.
Poprchává jen lehce, o to víc fouká. Projíždíme malebnými vesničkami, vše upravené, čisté, krásné cihlové domky. Cyklostezka vede buď po valu (šotolina) nebo asfaltka pod valem. Na obou to fičí stejně.
Po 20 kilometrech proti nám černo. U nejbližšího odpočívadla dáváme pauzu. Než se přežene to nejhorší, vaříme kafčo. K tomu celozrnný chléb s avokádem a marmeládou....skoro lepší než ve Vídni u Sachra.
Konečně město Lenzen. Jedeme do kempu podle mapy. Cestou míjíme Netto, paráda, tady nakoupíme. V kempu špatná zpráva. Stany neberou, další kemp je 5 km daleko, ale mimo naši trasu. Vracíme se k Labi, třeba by se dalo spát na divoko. Žádné vhodné místo nevidíme, samé podmáčené louky. Vracíme se zpět do města.
Zítra neděle, všude zavřeno, je nutné nakoupit něco k večeři, jídlo na celou neděli a pondělní snídani. Pak zbývá už "jen" dojet opět v dešti s nákupem do kempu. Jízda stála za to, ale vidíte ten proviant? Máme se vlastně královsky. A že chcčije? Tak ať. My do cíle dojedeme!!
Všechny kempy jsou vzorně čisté, ani tento není vyjimkou.
kemp Naturcampingplatz am Rudower See (odkaz zde) : 14 eu (sprchy v ceně)
trasa zde
7.den neděle 2.7.
Už včera jsem se domluvili na úpravě trasy. Kvůli počasí a zdržení s dcerou měníme cíl - tím se stává Hamburg, kam to máme už jen cca 170km. Vyjíždíme do zamračeného dne, ale momentálně neprší, jen fouká. Předpověď nic moc :(.
Strážní věž připomíná, že jsme na východní straně. Krásný výhled na Labe a cyklostezku, vedoucí po protipovodňovém valu.
Neprší, projíždíme po super cyklostezce kolem malebných domků, nádhera (stále proti větru).
Dömitz - staré městečko s přístavem a pevností, na kterou se jedeme podívat. Úžasné. Začíná opět pršet, rádi bychom se schovali v nějaké cukrárně a dali si kafe, ale Kubovi se urve nosič s tím mega nákladem, který veze. Tak opravujeme a svačíme u odpočívadla. Docela začíná být i zima, na kafe nedošlo. Naštěstí neumíme mít špatnou náladu, nejde přeci o život :).
Místní domorodec nám radí, kudy jet, tak měníme trasu, přejíždíme most a zkusíme jet po levém břehu Labe a vidíme...občerstvení. Tady přečkáme déšť, protože podle předpovědi bude za 1-2 hodiny hezky. Popíjíme kávu, těšíme se na pěkné počasí a v tom přichází sms...jsem 200 km od vás, chcete naložit a vzít domů? Přijít tahle esemeska o dvě hodiny dříve, když jsme v dešti montovali nosič, snad i kývnu. Ale teď?
Stal se zázrak, neprší a vyhlídka na další dny konečně pozitivní. Modrá obloha a staré hanzovní městečko Hitzacker, rozhodně důvod zastavit a dát si zmrzlinu.
Teď už nás nerozhází nic, ani strom přes cyklostezku.
Cyklostezka asfal podél silnice, šotolina v lese a dočkali jsme se i kopečků, jinak značení stále perfektní. Rodinný kemp, můžeme zde i nakoupit nějaké základní potraviny...pivko a víno na oslavu slunce :).
Vybavená kuchyň, čisto, sympatický majitel...co víc si přát?!
kemp (odkaz zde): 14 eu (sprchy v ceně)
trasa zde: https://mapy.cz/s/1QyE9
8.den pondělí 3.7.
Když už jsme zůstali se synem sami, stala se z nás sehraná dvojka. Ráno po snídani využijeme rychlovarnou konvici a dáme si před cestou ještě kafe, pak sbalit, doplnit zásoby a v krásné slunečném dnu frčíme dál (9.30 hod ).
Všechno je báječné, cyklostezky, městečka, vesničky, počasí. Na proti vítr už jsme si zvykli :).
Nejraději bych fotila všechny rozkošné baráčky. Jídlo opět na lavičce s překrásným výhledem. Tyhle německé vegan-pomazánky jsou luxusní!! K tomu zelenina, chléb, mňam. Díky Kubo, že jsme měli skvělej jídelníček.
Ještě jedna pauza, kupujeme něco k jídlu, něco k pití :). A pak předposlední kemp, zítra už budeme spát v Hamburgu. Tenhle kemp je ohromný, myslím velikánský, může se třeba stanovat přímo u Labe, kiosek k dispozici.
Nakonec si vybíráme místo u lavičky a rybníčku. Přesně podle předpovědi začne v 19.00 pršet a fučet. Ve stanu je to hrůzostrašné. Naštěstí přeháňka rychle přejde.
kemp (odkaz zde) 16 eu sprcha v ceně
trasa https://mapy.cz/s/1Qzgj
9.den úterý 4.7.
V balení stanu už bychom mohli soutěžit, je to brnkačka. Vše připevnit na kola a jedeme. Předpověď počasí hlásí riziko deště 25%.
Opět doškové střechy a zrovna tu mění krytinu.
My už ale spěcháme do Hamburgu po cyklostezce u silnice. K přívozu Hoopte je to kousek, ale otevřená cesta proti větru nám dala zabrat. A ty mraky vypadají taky dost nebezpečně :(:
Tý jo, tak jsme fakt tady. Dala jsem to. A když mě syn potřásl pravicí se slovy: " Mami jsi dobrá", cítím se jako adept na nobelovku. Dokázala jsem si sama sobě, že ač mně je přes 50, nic to neznamená. Můžu mít bláznivé nápady a uskutečňovat je. Raději budu prožívat svoje příběhy, než na gauči u televize ty cizí.
Naše radost byla předčasná. Hamburg nám nedal ani jeden kilometr zadarmo. Do centra to bylo ještě 21 km. A přesně takovýmhle nezáživným rovinatým tunelem a fičákem. Po 3 km roviny zatáčka a dalších 5 km opět rovina, pak mírná zatáčka a zas to samé. Takhle celkem 24 kiláčků nezáživného šlapání do centra.
A přivítání v Hamburgu? Kordon policajtů :(. A stojí nám v cestě. Můj výraz hovoří za vše a tak nás pouštějí dál, ale jiného kluka pořádně lustrují. Bylo jich tam hodně a na náš dotaz, co se děje, mluvili o nějakých demonstracích.
Ale to už jsme v centru. 100x jsme se koukala na fotky Hamburgu, ale když tam pak stojíte a ještě tam dojedete třeba na kole ... stálo to za to! Dokázala jsem uskutečnit možná něco ulítlého a i přes nepřízeň počasí, mě to moc bavilo.
Určitě se musíme podívat do starého tunelu pod Labem. Technická památka budovaná před 100 let pro pěší a koňské povozy. Sjíždíme výtahem do hloubky 24 metrů a pak se před námi otvírá dlouhý 427 metrů osvícený tubus. Pecka! Naši předkové byli machři!
Na kole se i v tak velkém městě jezdí v pohodě a tak vstřebáváme atmosféru ohromného přístaviště. Do kempu musíme jet až za město, čeká nás dalších 18 kilometrů pořád kolem Labe, tak máme na co koukat. Míjíme přístav, překladiště, lodě, luxusní čtvrť Blankenese, projíždíme parkem s kavárnami, plážemi a stále nás doprovází proti vítr.
Poslední recepce, poslední kemp, poslední stavění stanu, poslední pivo.....
Kemp je přímo u Labe na pláži. Písek všude, snažíme se postavit stan alespoň trochu na trávě. Potkáváme partu Čechů, kteří jsou na cestě druhý den. O deštích nemají ani ponětí. Na pláži večeříme a pár metrů od nás se plují obří lodě.
kemp (odkaz zde ) 16 eu (sprchy v ceně)
trasa zde
10. den středa 5.7. - cesta do Drážďan
V noci déšť. Z příjemného písku se stane nepříjemné blátíčko. Ráno naštěstí jen mrholí, naposled balíme mokrý stan a s tím i bahýnko. Při cestě zpět do Hamburgu si poprvé za cestu užíváme vítr v zádech. Je to znát, máme rekord v rychlosti. Na nádraží jsme co by dup.
Čekají nás čtyři přestupy, čtyři parádní vlaky. K večeru přijedeme do Drážďan a druhý den, vlakem, do Čech.
vlak Quer-durchs-Land-Ticket 63 eu (2osoby + 2 kola)
Děkuji synovi, že jsem se na něj mohla spolehnout, že v krizi zachoval chladnou hlavu, byl pohodovým parťákem i ve chvíli, kdy třeba zapálit tuhý líh ve větru a dešti bylo opravdu umění (vím, že ten zapalovač jsem koupila blbej).
Všechny, koho jsme cestou potkali, byli komunikativní, rádi se podělili o zážitky, svorně jsme "nadávali" na počasí. Setkali jsme se s velkou ochotou pomoci a poradit a taky s velkou důvěrou. Ráno jsme třeba sháněli někoho, komu zaplatit za kemp.