Cestování na vlastní pěst aneb když na letišti nečeká žádný delegát (Řecko - Kos)

Je cestování na vlastní pěst levnější než s cestovkou? 
Stojí to za to?
My jsme to vyzkoušeli. 
Jen s batohem, bez znalosti řeči a cestovní kanceláře. 

Dva měsíce před plánovaným odletem sledujeme ceny letenek. Vlastně nám nezáleží kam, ale za kolik poletíme. Chceme levnou dovolenou u moře. Vyhrál ostrov Kos, letenka za 40 euro/osoba. Sbalit se "jen"do báglu nám po loňském cykloputováním (více zde) nedělá problém.  Ano, ženy, fakt jen dva bágly pro nás tři.
Ubytování  na booking.com můžete  vybírat podle svých představ. My bychom rádi kousek od moře, bazén by se taky šiknul i místní obchůdek poblíž by se nám líbil. Záměrně vybíráme bydlení "jen" se snídani, abychom mohli cestovat a nebyli ničím omezováni. Týden se snídaní za  2000 Kč / osoba.

Nastal den "D" 

Letíme z Berlína. My to vzali přes Drážďany, kde jsme přespali u syna a ráno frčíme busem směr Berlín. Berlínskou HMD jsme zvládli i s přestupy a v letadle se plácáme po ramenou, jak jsme skvělé.

Mám jen obavy, aby dopadl odvoz, který jsme si předem domluvili s majitelem hotelu. Transfer byl sice dražší, ale čekat na místní bus (který jel až za tři hoďky a kdoví jestli) se nám nechtělo. Půjčit si auto hnedle na letišti je sice dobrý nápad, ale přeci jen, nevíme, jak to tam chodí, máme sebou mládě,  volíme tedy jistotu.

JO! Před letištní halou vidíme ceduli s mým jménem a za ní sympatický děda. Neumíme anglicky, tutíž se jen usmíváme, děda se taky usmívá....nakládáme batohy a už nás veze do hotelu (ono to funguje!!). Hotel přesně podle našich představ, žádné velké stavby, ale bungalovy v kvetoucí zahradě.

Nejsme náročné, na pokoji trávíme minimum času. Je tu čisto, balkón. Vybavení na vaření, které jsme stejně nevyužili a lednička, kterou jsme využili plně. Pivo, víno a šampus se teplé nedají pít.

Velký bazén a minimum lidí - co víc si přát. Užili jsme si ho nad i pod vodou.

Kousek od hotelu jsme si mohli nakoupit místní potraviny, otevřeno od rána až do půlnoci.

A ještě o jeden kousek dál....moře a pláž. Díky tomu, že jsme bydleli mimo turistické centrum na druhé straně ostrova (Kefalos) nekonala se žádná "hlava na hlavě". Jemný písek, pozvolný vstup do vody, romantický ostrůvek před námi, volně přístupné vykopávky nalevo...značka IDEÁL.

Válecí dovolená není naše parketa, půjčujeme si auto na 4 dny s tím, že ho vrátíme v den odletu na letišti. No...vrátíme, necháme auto na parkovišti (odemčené), klíče pod kobereček a důvěra, že projetý benzín doplníme. Žádná blokace karty, žádná kreditka nebyla potřeba. 
A hurá - poznávat ostrov. Kombinovali jsme koupání s výlety a výlety s koupáním. 
Nebo jsme vyrazili do hor, malý kostelík, vysoké kopce (nej.vrchol 863 m n.m.) a daleké výhledy.

K termálním pramenům Empros Thermi jsme přijeli pozdě odpoledne, kdy už sem nesvítí slunce. 

Hlavní pramen totiž dosahuje  až 80 °C, ostatní prameny mají asi 60 °C. Kameny a skály vytvářejí okolo vřídel malé přírodní jezírko, teplé prameny tak hned neunikají do otevřeného moře a můžete si vychutnat  pořádně, ale opravdu pořádně horkou koupel. Pláž je oblázková, tvořená malými tmavými vulkanickými kamínky.

K pramenům se jde po prašné cestě asi 400 metrů z kopce. Nahoru to bylo horší. Ukazuju Maxovi ten velký černý mrak. Pak začalo bouřit, pršet a poté pořádný slejvák. Do kopce se s golfkami běží blbě :). Největší radost z deště měl Max....tak jsme zmokli no a cóóó´.

Díky autu jsme zajeli ke spoustě plážím. Viděli jsme ty písčité i oblázkové, opuštěné i plné lidí, romantické i strašidelné  a  všechny byly dech beroucí.

Mezi "to musíme vidět" patří hlavní město Kos s přístavem, projížďka turistickým vláčkem, pevnost, procházka uličkami a pryč. Je tu zmatek a velký ruch. I paměťová karta ve foťáku přestala makat :(, tak se už jen kocháme. 

Večerní procházky podél pláží Kefalosu až do přístavu a stejně byl ten malej pirát k neutahání.

Zia - krásně barevná vesnička v horách.

Max se dcerou mě lákají do nějakého natur-parku, nechám se ukecat, kupujme vstupenky....a nelituji.

Fotky bohužel nedokáží zachytit ten klid, pohodu, příjemný chládek, daleké výhledy a výbornou domácí limonádu. Jsme nadšení z romantického posezení, vodních kanálů, houpacích sítí, houpaček, čekáme co zas bude asi za "rohem". Zvířátek málo, spíš domácí (přiznávám, že zoo totiž nemusím). Nespěcháme, nesledujeme čas, naplno si užíváme společné chvíle a zážitky.

Na doporučení jsme vyzkoušeli vyhlášenou rybí restauraci, večeře při západu slunce. Tak máme s dcerou a vnoučkem rodinnou romantiku :).

 Projížděli jsme ostrovem křížem krážem, třeba do přístavu Kardamena. 

Po korzování potřebujeme něco k zakousnutí. Parádní cukrárna, příjemná a velmi milá majitelka. Jsme si tedy pokecaly, ona řecko-anglicky a my česko-německy :).

Také jsme vyrazili do místního borovicového lesíka Plaka, kde nás čekalo asi...no prostě celé rodiny pávů i se širokým  příbuzenstvem. Při procházce nás všude doprovázeli a na krmení se jich seběhly celé houfy. 

Oficiální TOP zajímavosti jsme už vyčerpali, ale přesto objevujeme další "zastrčené" poklady. Třeba tento funkční větrný mlýn. Ochutnali jsme čerstvě umletou mouku, vyslechli odborný německý výklad :), zkusili otočit kopulí a nakoupili si u milých majitelů domácí sušenky.

A hned vedle stál původní kamenný domek, kde jsme okoukli, jak dříve místní lidé bydleli. Stačily dvě místnosti a ten stupínek, to byla jedna velká postel pro všechny děti, to by braly určitě i ty dnešní.

Zelení obrostlé kavárničky lákají a to posedávání u kávy nám šlo asi nejlépe. 

Občas jsme byli chytřejší než mapa a pak naše cesty končily třeba i v .... no otočka a zpět.

Jindy se to povedlo, to jsme pak jen zírali a zírali na ty panoramata.

Takhle jsme si dovolenou či spíše cestování s koupáním, představovali my. Projeli jsme celý ostrov Kos, který má na délku 40 km a 10 km na šířku, snažili jsme se vidět vše podstatné.  
A kam pojedeme příště? Kdo ví...

Základní výdaje:
doprava do Berlína 380 Kč / osoba (děti zdarma)
letenka Berlín - Kos 40 EU / osoba
transfer z letiště 30 eu (za všechny)
ubytování se snídaní 6000 Kč / 2 osoby + 1 dítě  (konečná cena za 7 nocí pro všechny)

Ostatní už záleží na každém:
potraviny jsou o něco dražší než u nás. Na ulici se najíte od 2,5 eura, v restauraci od 5 euro. Půjčení auta 23 eu / den, bezín 1,80 er / litr.

Na vlastní pěst už jsme navštívili MATLU, KRAKOV a  ŘÍM.

Najdeme mladýho Koudelníka?

Konečně! 

Vlak, kolo, výlet.

Jedeme vlakem z Bělohradu do Kolína a pak už hurá....na kole za Koudelníkem. 

Bereme to oklikou přes zámecký park, kde mají pěknou naučnou stezku, která nás baví.

První cíl: zámek Kačina. Taky už to bude nějaký pátek, kdy jsem tu byla naposledy.

 Odměna je víc než nutná. Ve stínu stromů - hřiště a zmrzlina pro Maxe, ledová káva pro nás.

Blížíme se ke Kutné Hoře, zpíváme si: já jsem z Kutné Hory Koudelníkův syn.....a ejhle.
Přiznávám, trochu jsme porušili pravidla. Most rozkopaný a zavřený, objížďka kdoví kudy.
My to riskli...ty řetězy byly stejně jen tak ledabyle přehozené, ještě  pohnout  bránou,
 přejet most a šup, byli jsme na druhé straně.

Projíždíme Kutnou Horou, kde jsem byla naposledy před 20 lety (je to možný??).

Všechno krásně opravené a upravené, doporučuji navštívit.

 Max je nadšený z kašen, vody, piana a vlastně ze všeho, výlety máme prostě rádi.

             Ještě si udělal takový malý "orienťák" ve vinici a my zatím  v klídku koštujeme víno.

 Město jsme prozkoumali a už to chce oběd. Nejlépe na trávě a u hřiště, kam se hrabou restaurace.

Ne vždy si vybereme vhodnou trasu, ale i bloudění má svůj půvab. Nespěcháme, kocháme se.

 A pak ty překvápka. Třeba tenhle úžasný viadukt.

Nebo Polepský vodopádek.

Čtyři metry vysoký a  ty dva na něj museli vyšplhat.

Na Kolín už nám zbývá málo času, příště to musíme napravit. I tady je toho spousta k vidění.

Parádně prožitý den, plný zážitků, sluníčka, zmrzlin, památek a překvapení. Mám ráda tyhle cyklo výlety, kdy se nemusí chvátat, šlapeme podle libosti, kde se nám líbí, zastavíme.
Najeli jsme 50 km, do Bělohradu se vracíme se opět  vlakem. 

A perlička na závěr - kolo jsem píchla při zpáteční cestě skoro až u nádraží :), takže pohoda.

Jo a jak to dopadlo s Koudelníkem v Kutné Hoře? 

Našli jsme ho i s těma jeho barákama, ale je divnej, chlupatej, a Maxoj se vůbec  nelíbil :(.