7.26.2020

Jak zabavit dítě a babičku.


Dva dny, nabitý program, nadšený chlapeček i babička. 

Opět po roce máme s chlapečkem dva dny pro sebe.
Tak vymyslet něco, aby byl Max co nejvíce nadšený, nenudil se no a aby to bavilo i mě.
Ač nerada, volím jako dopravní prostředek auto. Máme toho totiž hodně v plánu. Tak jedeme....


1. zastávka: Minizoo Ringelland (před Kutnou Horou) je malinký zoopark s cirkusovou manéží (představení o víkendu), který provozuje drezerská rodina  Ringelových. Po zrušení státních cirkusů měla být zvířata zastřelena, tak si je rodina "adoptovala". Viděli jsme sibiřské tygry, lvy pustinné, pumu nebo dikobrazy. Krátká procházka, ale po hodinové jízdě autem, příjemná. Chlapeček, jako všechny děti, miluje zvířata, či-li účel splněn :).
 Více zde: ringelland

2. zastávka: jdeme se ztratit. A to do slova. Čeká nás Kukuřičné bludiště. 

Nachází se těsně před Kutnou horou.

 A bloudíme a bloudíme....
Snažíme se najít všechna písmenka do tajenky.
Dává mám to zabrat, už jsme tu skoro hodinu.

 Doporučuji mít sebou sváču, pití a trpělivost :).
Hurá, doblouděno a máme cenu pro vítěze!

3.zastávka: rozhledna  Kaňk (Havířská bouda) asi 3 km od bludiště.
Více informací tady.
 Okouknout svět z výšky není nikdy k zahození.
 Opravdu chceš do KostniceChlapeček kývá hlavou. Dobře, nečekaná 
4. zastávka v Sedlci v Kostnici.
Maxovi se zdála výzdoba z lebek a kostí vlastně srandovní. Info o otvírací době, vstupném tu.
Do Zruče nad Sázavou zbývá 36 kilometrů, což už je brnkačka.
Prošmejdit ubytování a pokračujeme v programu :).
5. zastávka zámek Zruč nad Sázavou.
Mám ráda zámky a tenhle stál za to. Kupujeme si malý okruh na 40 minut, aby to Maxe bavilo.
Maxe fascinuje brnění.
Já se zase rozněžním u panenek a že jich tu mají.
Pro rychlejší přesun mám sebou koloběžku a vnouček kolo. 
Jen tu cestu jsem vybrala špatnou, tak musíme přes schody :).
5. zastávka - zručské dětské hřiště
Mimo jiné tu je naprosto fantastický kuličkový ráj. Začínáme na malém...
Tohle je naprostá pecka!!
 A jde se na to. Jen nevím, jestli se tu víc vyřádil Max nebo já. 
 Parádní dráhy, tunely, skokánky, přejezdy, serpentiny....
 Děti mohu po dráze lézt, sledovat nebo popostrčit kuličky...což je super.
Na oploceném hřišti vidíme spoustu prolejzaček, lanovku, kolotoče, houpačky... 
Dá se také využít příjemný stín pod stromy.
Nás ale lákalo dopravní hřiště.
 Za 20 kč na 20 minut půjčíte řidiči šlapací vozidlo a pak jsem dělala 20 minut chodce :).
 Mimo otevírací dobu, se na hřišti můžou děti prohánět třeba na svém kole. Já to dávala na kolobrndě.
 Více o hřišti se dovíte tady.
Zpátky jedeme přes zámecký park.
Plníme úkoly, které si na nás nachystal zámecký pejsek.
Zase špatná cesta, ale s Max to zvládá.
Večer ještě s parťákem posedíme na balkóně a vychutnáme si bylinkový čaj :).
Druhý den míříme do Vodního domu, což je zastávka č. 6., vzdálená od Zruče asi sedm kilometrů.
 Vítá nás pořádná ryba a tajemný tunel...
Mikroskop a poznávačka vodních potvůrek, které nejsou běžným okem vidět.
Copak asi rybičce bude chutnat....?
Vteřina odpočinku..
Prostě se sem vyplatí zajet, děti zjistí spoustu zajímavostí o vodě a doprovod vlastně také:).
A co teprve venku....
 Sundat boty, připravit svaly: umělé vodní toky, ovládáme pomocí čerpadel,  pump, 
vodních mlýnků, hrází a rozvodníků.
Je to makačka.
Doporučuji být tu hned ráno, když jsem odcházeli , už tu bylo hodně lidí.
Zastávka č.7....včelí svět.  Tak tam ani nejezděte, nestálo to za to..
Myslím, že tu mají hodně co vylepšovat, aby byla expozice více zajímavá.
Mrkněte sem včelí svět.
Zdaleka nekončíme. Zastávka č. 8. ... Babka. Malou procházkou se dostaneme na místo.
 Opravdu tu na nás čeká Babka v celé kráse, ale vylézt na ni nemůžeme :(.
Tohle je ta správná Babka, rozhledna s krásným výhledem.
Více info tady Rozhledna Babka
Poslední zastavení č.9. asi na poloviční trase domů je v malé vesničce Štít.
Biopark Štít se dostal díky koronaviru do tíživé situace a tak jsme vstupným alespoň trochu podpořili jejich snahu pomáhat zvířatům v nouzi. 
Tygři, pštrosy, opice, papouškové, lev, lemuři... Nás pobavily nejvíc neskutečně čilé želvy.
 Taky jsem si pohladili krajtu, zatím neškodné mláďátko.


Už vloni jsme s Maxem podnikli super dvoudenní výlet do Polska, více zde.

Pobyt 20.7. - 21.7.


























7.23.2020

Jak se sbalit na šestidenní cyklo-dovolenou?

Auto zamítnuto, pojedeme opět vlakem.
Náš plán: cyklostezka Ohře. 
To znamená do Chebu vlakem, pak podél řeky až do Litoměřic.
--------------------------------------------
Já si těch pár švestek nacpala do malé tašky. 
Ivan veze zbytek (lékárnu, něco k jídlu a svoje oblečení). 
Počasí dle předpovědi pěkné, tak potřebujeme 
minimum věcí a čím méně věcí, tím menší zátěž na kole.
No tak jo, jsme mastňáci....spíme v penzionech a se snídaní! To víte, starší lidi :). 

1. den: vlakem z Hořic do Chebu, poté už na kole z Chebu do Františkových Lázní ( 20 km)

Začínáme v Hořicích na nádraží a frčíme směr Hradec Králové.
V Hradci přestup do lepšejšího vlaku, ranní káva za 15 Kč :).
 V  Praze na Hlaváku, díky mírně nervózní průvodčí, trochu dramatické vyndávání kol.
Chválím výtah na kola, takže už jen zjistit, odkud nám to vlastně jede.
A opět o level výš....přestup na Pendolino.
Méně místa na kola, více houpání, větší rychlost,dražší kafe...
 To byl fofr, už vystupujeme v Chebu na nádraží.
 Ve městě okoukneme náměstí se Špalíčkem.
 Kolem chebského hradu (netušila jsem, že tu vůbec nějaký je) pokračujeme krásným parkem,
 kde objevujeme zastřešenou lávku.
Trochu podléhám pokušení vyzkoušet maxi prak, možná funguje... .tak na měsíc na Měsíc 😂.
Bloudění krásným parkem u přehrady Skalka. Schody, vysuté lávky...
 Vůbec nám to neva, protože...vyhlídka, bludiště, spoustu přírodních atrakcí pro děti,
naprostá paráda i pro dospělé. 
Dojedeme do Františkových Lázní. Město nás překvapilo. Je překrásné, všechny 
domy mají žluto-bílé fasády, spousta květin, prostě nádhera.
Zorientovat se není problém.
 Kdepak budeme dnes spát?
 Pokojíček v příjemném penzionu připravený, sundáváme brašny a vracíme se prozkoumat lázně.
Kolem romantické rozhledny Zámeček,
 přes ochutnávku pramenů (brrr),
 k další rozhledně Salingburg.
Samozřejmě ještě pohladit Františka.
No a nejvyšší čas, zakončit úspěšný den.


2. den:  Františkovy Lázně  - Karlovy Vary (72 km)

Vyjíždíme okolo deváté cyklostezkou Ohře. Výborné značení, které nás snad nikde nenechá na pochybách, kudy jet. První zastávka u zámku Mostov, který je bohužel schovaný za
zamčenou bránou. Nevadí, projíždíme stromořadím: 203 javorů. 
Díky své výjimečnosti patří toto alej mezi chráněné.
Přijíždíme do Kynšperka nad Ohří goticko-renesanční městskou brankou z 16. století, která byla součástí opevnění.  Díky své výjimečnosti je památkově chráněna. 
Kousek za městem další dřevěná lávka z roku 1957. Od středověku zde stával dřevěný most, který byl v letech 1923-24 nahrazen železobetonovou lávkou. Tu zničila ustupující německá armáda, 
poté si opravenou lávku odnesla povodeň (1950). 
Jedeme opravdu nádhernou cyklotrasou až do Sokolova. 
Čekám ušmudlané město a ono velmi pěkné náměstí.
a opravený zámek.
 A že prý ještě zajedeme k rozhledně. Rozhledny bývají na kopci, ani tato nebyla výjimka.
Makáme do kopce ( nesnáším rozhledny na kopci), ale výhled bude určitě stát za to!!
....a zamčeno! To.... potěší.
No nic, jedeme dál....a v nějaké malebné vesničce svačíme, hladu neporučíš. 
Na tyto situace jsme vybaveni, nakoupili jsem v Sokolově, co kdyby....
Vodáci, stejně jako my, si užívají krásnou přírodou Slavkovského lesa. 
Ohře tady začíná nabírat na síle.
Další dřevěná lávka pouze pro pěší.
Uf, tak tohle je hodně velká paráda. Hrad Loket. 
Fantastický hrad i městečko.
Hrad jsem už kdysi navštívili, tak pokračujeme dál.....
Projíždíme kolem Svatošských skal a čeká nás další pochybná lávka, kterou musíme přejít.
Budeme ji věřit?
Uf, no spíš houpačka, ale už jsme na druhé straně a kocháme se svatebním průvodem
Pokud vás to zajímá .... zaguglujte si.
V restauraci u Svatoše proběhne káva a pak už jen 12 km do města Becherovky.
Stojíme s koly na kolonádě, navigace trvá na výstupu do schodů, jako fakt???
Motáme se a snažíme se dostat do hotelu. Vyšlápneme prudký kopec, jak už to tak ve Varech bývá a  ocitli jsme u hotelového zadního vchodu.
Milá recepční nám poradila zkratku, tak zase z kopce a už okukujeme pokoj. 
 Kola i bagáž uložené a my jdeme korzovat, to se ve Varech prostě musí!
Vychutnáváme si "prameny" a sledujeme lázeňský cvrkot.
Po kolonádě sem, tam a pak šup do postele, zítra nás čekají kopečky.
  

3.den: Karlovy Vary - Kadaň (63 km)

Snídaně, vyndat kola z hotelové úschovny, doplnit vzduch a tramtadá...
Dobře značená cyklostezka nás vyvede z Karlových Varů. Volíme kratší trasu po málo 
frekventované silnici přímo do Lázní Kyselka.
 Mattoniho vila...už se opravuje.
Znovu obnovit se podařilo i  téměř zapomenutý Mattoniho vodopád .
A stejně tak se pracuje na záchraně Ottova pavilonu.
Lázně Kyselka mají atmosféru a pomalinku se začínají ukazovat ve své bývalé kráse jako tento Löschnerův pavilon, kde je Mattoniho muzeum.
Jenže my musíme dál. Před námi se objevuje Radošovský most.  V místech původního brodu přes řeku Ohři na zemské stezce byl první krytý dřevěný most postaven už v  roce 1364. V roce 1639 most zničili Švédové a roku 1742 byl spálen francouzským vojskem. 
Poslední obnova mostu proběhla po napoleonských válkách na počátku 19. století. Za nevyjasněných okolností byl most zapálen a zcela shořel (1986). V letech 2001-2003 proběhla celková rekonstrukce zničeného objektu a normálka po něm jezdí auta!
Míjíme zámek Velichov.  Do roku 1945 zámek vlastnil rod Czerninů. Po 2. světové válce byl zkonfiskován a zázemí zde našel dětský domov. Nyní byl v restituci navrácen původnímu majiteli.
Projíždíme přírodovědným parkem Osvinov. Jako jo, je to krásný, ale tady se zachraňují 
hlavně užovky stromové a ne žíznivý cyklisté. Občerstvení žádné, jen samá příroda :).
 Máme za sebou stoupání, stoupání a zas stoupání.Hospoda žádná, obchod žádný,
lavička žádná....už padáme na hubu, jíme "na stojáka".
O pár set metrů dál...(jak už to bývá) parádní sjezd, tábořiště pro vodáky u Ohře, hospůdka...
Do kolikátého kopce už šlapeme?  A ještě po šotolině, ale ten výhled....jo, stojí to za to!
A zase lázně - Klášterec nad Ohří. V nohách máme 50 km, začínáme krutě cítit zadel.Po tom kopečkovém maratónu, kašleme na lázně, vidina orosené sklenice nás neomylně 
zavedla do první hospůdky u řeky. Díky GPSko!!
Posilněni chmelovým nápojem fotíme Klášterský zámek a z posledních sil šlapeme ještě 
10 kilometrů do Kadaně, kde máme rezervované ubytování.
Přijíždíme do královské Kadaně. 
Po úžasné lávce na skále a stejně krásným nábřežím, které nese jméno podle psa Fíka.
Kadaňské náměstí a tady někde máme penzion.
 Konečně čistá postel, teplá sprcha....
Jo a výhled z terásky se nám hodně zamlouval :).

4.den: Kadaň - Louny (72km)

Ráno nás sluníčko láká na cestu, ale Kadaň je tak krásné město, že stávkuju.
Taky tu je hrad :).
a naprosto luxusní louka přímo před nádhernou vstupní branou do města .
Čekají nás další zážitky, opouštíme město, šlapeme dál a zase do kopce
po staré obchodní cestě kolem kostela svatého Vavřince.
Po včerejších stoupačkách toho máme docela dost a tak nejedeme po cyklostezce, ale pokračujeme 
po hlavní silnici( je neděle, provoz minimální). Vychutnáváme 15 km sjezdu, vítr v zádech...
ólala...co je víc:)!! Těsně před Žatcem v malé vesnici ještě objevíme otevřený 
obchůdek. Nemyslete i při sjezdu vytráví.
 Nevím, do Žatce jsme asi nepřijeli správně naladěni, tak nás město nenadchlo.
Gotickou Kněžskou bránou odjíždíme dál.
A pak už jen chmelnice, chmelnice a chmelnice....
Mrzí mě, že nestíháme prohlídku moc pěkného zámku Stekník.
Do Loun nám zbývá 20 km. Počasí nám přeje tak, že bych nejraději zkusila vodu v Ohři.
 Je neděle, potkáváme minimum lidí a to znamená opět žádné hospody.
Takže v Lounech to do nás jen zasyčelo a 2 x.
 
Majestátní brána z roku 1550 zezadu. O moc krásnější je zepředu, jenže to jsem já trubka nevyfotila.
Zato mám asi 30 fotek roháče, který se promenádoval na morovém sloupu.
Prošmejdíme město, ale ani Louny nejsou zdaleka tak krásné jako Kadaň. 
Tak večeře, pivo a do postele, zítra nás čeká poslední etapa.

5. den: Louny - Litoměřice (63 km)

Dnes je opět státní svátek, tak raději doplňujeme v Lidlu zásoby jídla na celý den, kdoví kde budou mít otevřeno. Díky svátku není žádný provoz a my si vychutnáváme na asfaltce bolavé zadele a 
úžasné výhledy na České středohoří.
Asi v polovině trasy děláme pauzu u zámku Libochovice.
 Objevujeme zajímavou kavárnu se svérázným kavárníkem, výbornou kávou a skvělou zmrzlinou.
Budyně nad Ohří - vodní hrad a naše další zastavení.
A že prej se mnou už nikam nejede :).
 Doksany - zámek / klášter se nachází na břehu Ohře v místech dávného důležitého
 brodu a má velmi zajímavou historii.
 
Brňany - renesanční zámek, i tady kdysi bývalo živo. Od roku 1948 v majetku státu :(.
Do cíle zbývá 10 km, ale někdy je to kurňa dlouhých 10 kilometrů. 
Využíváme stánek s lavičkou k odpočinku.
Profrčíme Terezínem (už jsme tu kdysi byli) a vítají nás Litoměřice
  Noc strávíme v nejstarším zachovalém měšťanském domě 
ze 2. poloviny 15. století, nazývá se Gotické dvojče.
Ale před spaním ještě trochu pěší procházky, páč máme zadele na šlupky 😅.
A jde se spát. Tyhle starý domy mají atmosféru, to jsem zvědavá na kvalitu spánku.

6.den: Litoměřice a okolí (20km)

Tma, ticho, klid...vyspali jsme se do růžova. Odjezd vlaku naplánován na odpoledne,
tak můžeme projet město a okolí. V tomto domě zemřel Mácha.
Katedrála svatého Štěpána, vznik se datuje k roku 1057.
A malebnými uličkami dojedeme k Labi.
Tady si počkáme na přívoz.
A jak se dozvídáme od kapitána ( starší pán v důchodu), nemá nástupce....co bude s přívozem dál?
Opět šlapeme pár kilometrů po parádní cyklostezce podél Labe a dalším přívozem se vracíme.
Posedíme v příjemné hospůdce. Moc se nám nechce, ale vlak nepočká.
Odjíždíme přesně, čekají nás dva přestupy. Nečekaně se uskuteční jen jeden.
V Ostroměři na nás vlak sice čeká, ale když k němu přicházíme....nečekaně se rozjede. Průvodčí se diví, my se divíme, cestující na peróně se diví...tak si holt těch 12 kilometrů domů
došlapeme. A to je dobře, díky tomu jsme překročili hranici 300 Km.

Vloni jsme zkusili cyklo podél řeky Moravy, naše zážitky zde .
Také jsem si splnila sen a na kolech jsme jeli k moři...klikněte zde :)

Pobyt 2.7. - 7. 7. 2020






Oblečte se se do luxusu s dámskou mikinou  Klára.  Šila jsem  z příjemného materiálu -  z počesané bavlny, který je nesmírně měkký, příjemný...