11.10.2022

Odpočinek od každodenního stresu aneb jak snadno do termálů.

Tentokrát jsem naplánovala "ozdravný" výlet s maminkou a aby to bylo jednoduché - žádné auto, žádný stres, pojedeme vlakem.  Žlutým Regiotem jezdím úplně nejraději :). Na výběr máme třídu od nejlevnější Low cost (2. tř.) až po Business (1. tř.). A jelikož jsem rozmazlená jen trošku, zvolila jsem 2. třídu  Standard.  Cena jízdenky se mění v závislosti na čase a době nákupu ZDE. Jízdenku jsem si koupily rovnou i zpáteční, vše mám v mobilu, ale samozřejmě, lze koupit i přes počítač a jízdenky si vytisknout v klidu doma.

Jediný nedostatek, že vlak jede z Kolína (Praha - Budapešť), ale zas až přímo do maďarské Mošoně (Mosonmagyaróvár). Naštěstí Kolín není daleko ( 45 minut autem ), parkování přímo před nádražím, buď placené nebo zdarma. Rekonstruované nádraží září čistotou, koupíte zde čerstvé pečivo, bagety, kávu. My se ale těšíme na občerstvení do vlaku.

Servis v Regiojetu je totiž skvělý. Zdarma vyfasujete noviny, časopisy, výbornou kávu a vodu
Dortíky od 10 kč,  skvěle vychlazený Ciao Spritz .....cesta rychle utíká. Maminka běžně vlakem nejezdí a tak nadšeně chválí pohodlné sedačky, dostatek místa na nohy, nabídku občerstvení a
 příjemnou tichou jízdu.

Navíc Regiojet poskytuje zvýhodněný jednodenní vstup do termálních lázní. Koupíte ho zároveň s jízdenkou na vlak za 99 Kč (jednoduše při nákupu lístků na vlak si naklikáte počet vstupů), běžné vstupné 290 kč osoba (senior 240 Kč). 

Pět hodin pohodové jízdy a vystupujeme v Mosonmagyarováru. K lázním to jsou asi  asi 3km, volíme tedy taxi za 100 Kč, která parkují hned před nádražím. V mobilu nebo předem napsanou adresu ukážete taxikáři a už frčíte, netřeba umět maďarsky. Překladač v mobilu využíváme na pokec s taxikářem o počasí 😀.

Ubytování rezervuji předem přes Booking. Strategicky vybírám penzion co nejblíže k lázním. Ubytování pořídíte za různou cenu, nás vyšlo 3600 Kč na 3 noci/2 osoby.

Termální prameny  v Mošoni  mají osvědčení léčivé vody a patří ve kvalifikačním žebříčku mezi 5 nejúčinnějších léčivých vod Evropy. 

Indikace: choroby kloubů a páteře v důsledku opotřebení (deformita, onemocnění chrupavčitých destiček kloubních, lumbágo, Bechtěrevova choroba), chronické záněty kloubů v inaktivním stádiu, neurózy, úbytek vápníku v kostech, poúrazové stavy.

Zdejší léčivá voda se doporučuje ještě v případě nemocí dýchacích cest ve formě inhalací.
Doporučuje se i pitná kúra, no, nám stačilo si jen smočit rty.
Na pokladně vyfasujete náramky, v další budově hned za dveřmi je čtečka, která vám prozradí  číslo skříňky. Šatny jsou ve dvou budovách a součástí vstupného je uzamykací skříňka. 

Důležité - vzít si župan, bez něj se tu neobejdete. Pokud se ubytujete v hotelu přímo v areálu, vyfasujete hotelový župan a neřešíte nic. Doporučuji ještě rychleschnoucí ručník, nezabere tolik místa a boty k vodě. Cestovaly jsem s jedním batohem + malý kufřík
a nejvíc prostoru zabraly právě župany.
A už jen relaxujete, lehátek byl dostatek.
Uvnitř ve všech prostorách příjemné teplo.
Venkovních bazénů je šest a každý má jinou teplotu. Nejstudenější začínal na 30 stupních a náš nejoblíbenější zlatý měl úžasných 38 st.
Na přelomu října a listopadu sice padla inverze, ale v termálech nám to bylo úplně šumák.
Lebedíte si v horké léčivé vodě, klábosíte o ničem.
A když dostanete na něco chuť....přímo v areálu se o vás postarají.
Ceny příznivé :).
Aperol za 90 kaček, nekup to!
Neochutnat v Maďarsku halászlé - rybí polévku, by bylo trestuhodné. Ale pozor...v klasické maďarské restauraci přímo proti termálům ji nemají, leč o kousek dál v Simbad hotel, nám polévka moc chutnala.
A ten Irsai Oliver - výborné víno.
Trochu jsme okoukly okolí.
A skončily v útulné kavárně. Všude jsem bez problémů platila kartou (vstupy, občerstvení v areálu, restaurace, kavárna, potraviny). Ubytování jsme platily ve forintech, 
ale lze i euro, stejně tak za taxi buď 4 eura nebo 1500 forintů.
Poslední den nám odjížděl vlak v 16.25 hod. Opět jsem využila překladač v mobilu a poprosila paní u pokladny bazénu, zda by nám zavolala taxi. Ochotně pomohla, taxi přijel za 5 minut.
Teď už jen počkat na RegioJet, který jede z prvního nástupiště, 
značeného jako třetí...no maďaři :).
Chvilku před žlutým vlakem, jel ještě modrý, tak tomu jsme jen zamávaly :).
Účel cesty splněn. Maminka byla nadšená, fantasticky jsme se vyhřály a báječně 
jsme si těch pár dní spolu užily 💓. Maminka je po mrtvičce, byla ochrnutá na půl těla, svojí vůlí a cvičením se dostala do skvělé kondice (jde to i v 80 letech).
A udělat ji radost tímto výletem bylo pro mě ctí 💓.

Datum cesty 29.10. - 2.11.2022














8.09.2022

Na kole Broumovskem přes Božanovký Špičák

Vlakem z Hořic do Hradce Králového, rychlý přestup a po hodině a půl vystupujeme v Meziměstí. Krásné nádraží je technickou památkou.

Šlapeme kolem kostela v Ruprechticích a renesanční dvoupatrové zvonice z druhé poloviny 16. století.

Ujeli jsem 10 km a jsme u kláštera v Broumově.
Ten už jsme kdysi navštívili, tak jen okoukneme zvenčí.
Zajet na náměstí je prostě povinnost.

Nejvíc nás překvapil v Broumově hřbitovní kostel, který je jednou z nejstarších dřevěných staveb ve střední Evropě a je pozoruhodný svou architekturou i výmalbou interiéru. Kostel je zasvěcen Panně Marii a je výjimečný nejen svým stářím, ale i technikou stavby. Nemá jediný hřebík, ale hrázděnou konstrukci z mohutných dubových trámů. Je to dokonalé tesařské dílo, které přečkalo staletí. 

Výmalba je původní 600 stará. Doporučuji návštěvu, nádhera.
Svaté už nepočítáme, potkáváme jich opravdu hodně.
Cesta k Pánovu kříži vedla 7 km do kopce po kamenité cestě, ten výšlap si budu dlouho pamatovat.
Asi takto...nejvyšší vrchol Broumovských stěn Božanovský špičák měří 773 m
A konečně ten zpropadený Pánův kříž pochází z roku 1827 a stojí na významném 
bodu staré poutní cesty do Vambeřic.
Následoval parádní sjezd a svačina. Po všech zkušenostech vozíme sebou jídlo i kafe. V přírodě vše chutná lépe a většinou máme hlad, když není v dohledu žádná hospoda.
Ještě vychutnat výhledy a pokračovat do Police nad Metují ke "Dřevěnce", staré škole.
Kostel tamtéž s nádherným portálem.
Náměstí obhlížíme od cukrárny.
Asi by se poutníci z doby Boženy Němcové divili, jaké poutě se konají dnes, 
Stará radnice nesměle vykukuje.
Hronov a rodný dům Jiráska v době školních výletů snad navštívil každý.
Pokračujeme do Náchoda po super cyklostezce a protože stíháme akorát vlak, musí nám
 stačit jako odměna plechovkové pivko.

Najeto 60 km.

8.8.2022


6.09.2022

Jak zakamuflovat chuť na víno do cyklo tripu.


Tento výlet jsem naplánovali jeden večer u lahvinky dobrého vína. Víno chutnalo, ale nemělo to tu správnou moravskou atmosféru, to prostě v obýváku nevyčarujete. Strýček google poradil....vlakem z Pardubic přímo do srdce Slovácka. Koupit místenky i pro kola bylo dílem okamžiku a za týden jedeme.

Z nádraží Staré Město do Uherského Hradiště je to co by kamenem dohodil a náš hotel stojí samozřejmě na kopci.

Ještě musíme zjistit, zdali jsme vybrali ten správný...
Po ubytování pokračuje krasojízda pěkným krpálem do skanzenu ROCHUS
Prý skazen, tady je něco špatně, většinu věcí kurňa pamatuju.
A opět do kopečka k  poutní kapli sv. Rocha - byla vystavěna jako připomínka morové rány v r. 1680 a k rozhledně Rovnina, jenž je samozřejmě zavřená. No nic, jedeme dál....
nějakou šílenou oklikou (jak máme ve zvyku) kolem restaurace Amfík s letní terasou až k Archeologickým vykopávkám Sady - velkomoravské sakrální stavby z  9. století.
Krásných 20 kilometrů, kulturu mám za sebou a konečně na víno, protože ve sklípku chutná nejlépe.
Vinný sklep U LISU Uherské Hradiště - Mařatice.
DEN 2.
Po fajn snídani přímo ve vinném sklípku vyrážíme prozkoumat okolí.
Příjemnou rovinkou šlapeme okolo Ostrožských jezer, která vznikla zatopením opuštěných těžebných prostor. Nikde nikdo, až z toho mrazí. Jen občas rybář, který po nás hodil nevraživý pohled.
Míjíme různé maringotky, výstražné cedule se zákazy vstupy, všude soukromý pozemek, fakt čekám, kdo na nás vletí. Jeden pes se o to pokusil, ale naštěstí měl krátký řetěz.
Podél řeky Moravy pokračujeme na oběd do Uherského Ostrohu. Manžel mně nabízí svoje vejce.
Hostina bohatá na bílkoviny to byla, to zas ano, ale za rohem v cukrárně to bylo holt chuťově lepší.
Zámek  ve Veselí nad Moravou potřebuje rekonstrukci jako sůl.
Jsme nadšení z parádních cyklostezek mimo silnice, tedy až do určité chvíle :).
Těžký úděl cyklistů na Moravě.
Uherské Hradiště má krásné náměstí, bylo by škoda nevyužít příjemného stínku po najetých 50 km. 
A jedno na spaní....

DEN 3.
Balíme proviant na kola a opět po úžasné cyklostezce přijíždíme do skanzenu v Modré.
 
Zajímavé, poučné, musím sem vzít i vnoučka.
Hned vedle máme šanci se podívat do rybníku zevnitř - muzeu Expozice živá voda.
Ale až takto z blízka se mně to zdá trochu strašidelné.
Velehrad zná každý, my ho obhlížíme zatím zdálky.
Po kávě zblízka
A pak ještě zevnitř...nádhera.
Musíte na rozhlednu Salaš, přesvědčuje nás místní prodavačka a kopec tam není, utvrzuje mě.
Logicky, rozhledna nemůže být na rovině, červík hlodá. Cesta vede krásnou přírodou a světe div se, fakt po rovině. A pak to přišlo. Kopec jak sviňa, kamenitá cesta, tedy spíš nějaký úvoz, vedro a my se skoro plazili s koly kamsi, kde nebylo ani občerstvení.
Z posledních sil dotlačím kolo na vrchol.
Výhled  vyvážil strastiplnou cestu.
Do odjezdu vlaku máme čeště čas, proč si tedy nedat pár kopečků, 
naštěstí už po asfaltové cyklostezce k zámku Buchlovice.
Tohle je odměna nad odměny...točené na nádraží.
Vína i sportu bylo tak akorát a cesta domů ubíhala v klídku :)


Uherské Hradiště 21.5. - 23.5. 2022





























Oblečte se se do luxusu s dámskou mikinou  Klára.  Šila jsem  z příjemného materiálu -  z počesané bavlny, který je nesmírně měkký, příjemný...