Přeskočit na hlavní obsah

Mnichov - rande sama se sebou

Mnichov lowcost: výprava přežití – level pokročilý 😄🍺


Vyrazila jsem sama, protože jsem chtěla pár dní jen pro sebe a malé dobrodružství s batůžkem.

Sólo cestování má jednu velkou výhodu: jdete přesně tam, kam chcete. 

V Mnichově jsem strávila dvě noci.

Ideální kombinace: dost času na památky, málo času na utrácení a přesně tolik sil, kolik unese jeden pár nohou.


Ráno v 5:35  jsem naskočila na vlak Praha–Mnichov. Příme spojení - žádný stres s přestupy. Zpáteční jízdenka s místenkou za 1050 Kč – praktické  ponaučení: kdo kupuje dřív, ten jede levněji.

Ubytování? Hostel ve společném pokoji na 2 noci za 987 Kč

Na recepci ukážete rezervaci v aplikaci Booking a můžete se jen usmívat 😃.

Spala jsem s partou dívek  z celého světa… a byla jsem nejstarší kus v kolejišti 😅. Soukromí v 6-lůžkovém pokoji zajištěno, zatáhnete závěs a nikdo o vás neví.

Bydlela jsem hned u hlavního nádraží – do centra k památkám 10 minut pěšky. Ideální základna pro kulturní výpady. 

Králové, zlato a klobásy

Hned první návštěva : Mnichovská rezidence (Rezidence + klenotnice za 15 €).


Rozsáhlá, nádherná a plná zlata. Chodila jsem tam tak dlouho, že jsem málem dostala titul: „dvorní dáma na plný úvazek“.

Pak přišel místní trh Viktualienmakt –bílá klobása s preclíkem = snídaně šampionů. V mém případě tedy oběd.

A pivo. Protože… Bavorsko. Logicky. 🍺


Mlžná romantika a metro, které prověří nervy. 


Další level: Zámek Nymphenburg (vstup 10 €).

Byl sice v mlze, ale pořád krásný.

Taková romantika typu: „Nevím přesně, co vidím, ale líbí se mi to.“

Na zámek jsem jela tramvají č. 17 – žádný přestup = žádná panika, jen klid a pohoda.

Celodenní jízdenka na MHD za 10,50 €. Aplikace v MVGO němčině, ale lístek jsem koupila překvapivě rychle. A kdyby to nevyšlo, na zastávkách uvidíte automaty na nákup jízdenek. 

Zkusila jsem metro. Eskalátory nekonečné jak moje pochybnosti, směry na všechny strany a já uprostřed toho všeho.

Psychicky náročnější než maturita. 

Nakonec jsem ale udělala strategické  rozhodnutí: v Mnichově budu jezdit pouze tramvají.

Výšlap za výhledem

Navštívila jsem Kostel sv. Petra  – kostel zdarma, vstup na věž za 5 € a asi 800 schodů.

Nahoře krásný výhled, dole nohy jak po maratonu.


Tajné tipy zdarma: Mnichov bez bankrotu

Protože nejhezčí věci jsou někdy ty, za které se neplatí vstupné, objevila jsem pár skvělých míst zdarma.


⚖️Justizpalast München – Justiční palác

Vstup zdarma, ale kontrola jak na letišti. Čekala jsem, že mi zabaví i preclík.

Uvnitř nádhera: schodiště jak z historického filmu.

Verdikt: nevinná, ale kulturně obohacená.


🏛️Neues Rathaus  – Nová radnice

Taky zdarma. Prolezla jsem ji celou – chodby, schody, sály.

Turistický styl: „Jen se podívám“… a za hodinu jsem tam pořád.


A pak už jsem jela systémem:

➡️ žádný kostel jsem nevynechala

➡️ žádné náměstí nezůstalo nepokořené

➡️ všude, kam se dalo vejít zdarma, jsem vešla


Mnichov se změnil v hru:

Kolik krásy se dá nacpat do pár dnů bez vstupného a bez němčiny?




Shrnutí mise Mnichov

✔️ vlak zpáteční za 1050 Kč

✔️ hostel za 987 Kč

✔️ zámky, rezidence, radnice, kostely

✔️ klobásy, preclíky, pivo

✔️ metro přežito

✔️ jazyková bariéra pokořena

✔️ byla jsem nejstarší na hostelu, ale nejspokojenější


Výsledný pocit?

Mnichov jde zvládnout lowcost s klobásou v ruce, mapou v telefonu , kulturně a s humorem.

Stačí pohodlné boty, aplikace v mobilu a odvaha vlézt i do justičního paláce.


A ještě jedna věc, která mi na takových cestách hodně pomáhá.

Protože německy neumím, všechno si doma v klidu připravím. Na mapách si projdu, odkud kam budu potřebovat jet MHD, co zvládnu pěšky, poznačím si místa, která chci vidět, vstupné i otevírací dobu.


Pak už jen vytáhnu batůžek a můžu vyrazit.


Protože jak se říká – kdo je připraven, není překvapen. 😊



Takže pokud vás někdy napadne jet samy… možná to není bláznivý nápad.

Možná je to jen začátek malého dobrodružství.




Populární příspěvky z tohoto blogu

Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil....

Dlouhý článek, protože i víkend byl dlouhý a náročný. Měla to být romantická idylka – projížďka údolím řeky Svratky. Plán byl jasný, ale realita se rozhodla, že nám připraví něco úplně jiného. V sobotu natěšeně nastupujeme do vlaku, já s romantickými verši na rtech: „Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil...“ Jenže sotva se uvelebíme, vlak škubne, motor ztichne, světla zhasnou a klíma jde do věčných lovišť. Čeká nás 40 minut nedobrovolného saunování. Nakonec se vlak přece jen rozjede – za nadšeného potlesku všech spolucestujících. Přípoj? Ten nám samozřejmě ujel, takže nás čeká 35 km navíc. Ale co, říkáme si, to dáme, než zjistíme, že se dramaticky změnil i výškový profil trasy - jsme na Vysočině Navigace nabízí dvě možnosti: buď po lesní cestě do kopce, nebo po silnici do ještě většího kopce. Volíme silnici, kde stoupání připomíná Himaláje. Jediné plus - kolem nás svištící auta (odhaduji 130 km/hod) příjemně víří rozpálený vzduch od asfatu. Můj obličej připomíná zralé rajče, tlak ja...

Ptáte se mě: "Je těžké ušít peněženku?"

Není.  Nejtežší je naskládat harmoniku.  Co má společného harmonika s peněženkou? Tahle není tahací, ale pracně skládací. Peněženek jsem ušila spoustu, vychytala "mouchy", získala správný grif a šití jde skoro jak po másle. Jen ta HARMONIKA! Vyloženě horor. Důležité totiž je přesné poskládání. Fakt to není tak jednoduché. Někdy složím napoprvé...uf. Úžasný pocit. Říkám si, mám to zmáklé, teď to pofrčí. Beru další pruh látky a začnu skládat. Nevychází. Přebývá nebo chybí třeba jen 2 milimetry. Jenže takhle by peněženka  nepasovala dohromady.        ŠPATNĚ. Znova.   ŠPATNĚ. Znova. Opět ŠPATNĚ. Opět skládám znova a znova. Někdy se na této činosti zaseknu a skládám marně do "zblbnutí". Manžel vypočítel přesný rozměr jednotlivých proužků, ale v praxi to nefunguje. Když už chci hodit flintu do žita, v mém případě harmoniku z okna....zázrak. Vidíte, přesná harmonika?! Zakoličkuju, aby se skládačka náhodou n...