Přeskočit na hlavní obsah

Umíte odpočívat?

Práce většinu lidí naplňuje uspokojením, ale musí být vyvážena účinným odpočinkem. A o to se právě snažím. A nejlépe to jde, když "vypadnu" z domu. Ať si látky leží ladem, na šicí stroj padá prach,  myčka marně volá o vyndání, okna by chtěly trochu přeleštit, žehlička  zahálí .... 
 a já jsem v klidu, protože nic z toho nevidím.

Protože jedu na výlet.
A je nás víc, tři ženy a malý muž.
Čtyř-generační výprava.
 A výlety nesmějí stát majlant.
Za kolik se dá pořídit  čtyřdenní "válečka" v termálech na Slovensku?
Počítejte se mnou. Začínáme v Pardubicích na nádraží v 8.22 hod.
Cestování vlakem a s báglem má tu výhodu, že netaháme žádné zbytečnosti.
Vlak Regio Jet z Pardubic do Bratislavy" 
  • 1x dospělý 254 Kč
  • 1x senior nad 70 let 127 Kč (mamka z té ceny byla úplně paf)
  • dítě do 6 let jede zdarma
V dětském kupé, které bylo za menší příplatek, si přišli na své všichni účastníci zájezdu.
Kávu a vodu jsme dostali zdarma v rámci jízdenky :).
Vlak z Bratislavy do Velkého Mederu byl trochu narvaný, ale co, zase jsme mohli pokecat o životě s mladíkem, který k nám přisedl. Ceny pro důchodce víc než příznivé:
  • 1x dospěpý 3,60 euro 
  • 1x senior 0,15 euro  
  • dítě zdarma

Do Mederu přijíždíme ve 13:37 hod. Ubytovat, vybalit, sbalit plavky a hurá k vodě....

Voda z Velkého Mederu příznivě působí na kloubní poruchy, nemoci páteře, svalů a celkově blahodárně regeneruje organismus a je opravdu úžasně teplá. Sezóna pomalu končí a bylo to znát i na návštěvnosti - málo lidí a klídek.
Užili jsme si s Maxem nekonečné jízdy na tobogánech, skákání, potápění, plavání...no prostě jsme vyřádili :).
Venkovní dětská hřiště jsme museli také vyzkoušet. A pěkně všichni v županech :).
Zkoušíme místní kuchyni, venku na sluníčku chutnalo báječně.
Termální prameny vyvěrají z hloubky cca 1500 m v teplotě 56 – 76,5 °C. 
V bazénech mají teplotu 36 – 38 °C. Večerní koupačka neměla chybu.
Čtyři dny relaxu a zpátky domů. V pondělí se  dopoledne ještě jdeme cachtat a poté regionálním vlakem v 14:21 hod do Bratislavy a pak přestup směr Pardubice. Tentokrát testujeme EC Jaroslav Hašek. Nebylo to špatné, ale Regio Jet je náš favorit. V Pardubicích vystupujeme v 19:08 .

Ubytování:
  •  dva pokoje + kuchyň / noc =  29 euro
Vstupy 2 x celý den + 2 x půl den (detailní ceník zde)
  • celkem 31 euro / 2 osoby
  • nad 62 let 23 euro
  • dítě do 3 let zdarma
Vlak ČD  z Bratislavy do Pardubic:
  • 897 Kč / 3 osoby ( seniory jedou na rozdíl od RegioJet za plnou taxu)
  • dítě zdarma
Za dopravu, ubytování a vstupy do areálu cena vyšla na 2370 Kč a pro čipernou důchodkyni
mamku 1839 Kč. Pak už jen záleží, jak moc budete jíst a pít :). 

Baví mě cestovat, jezdit na výlety, poznávat něco nového. A tahle odpočinková minidovča, 
byla  skvělá, díky :).

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mnichov - rande sama se sebou

Mnichov lowcost: výprava přežití – level pokročilý 😄🍺 Vyrazila jsem sama, protože jsem chtěla pár dní jen pro sebe a malé dobrodružství s batůžkem. Sólo cestování má jednu velkou výhodu: jdete přesně tam, kam chcete.  V Mnichově jsem strávila dvě noci. Ideální kombinace: dost času na památky, málo času na utrácení a přesně tolik sil, kolik unese jeden pár nohou. Ráno v 5:35  jsem naskočila na vlak Praha–Mnichov. Příme spojení - žádný stres s přestupy. Zpáteční jízdenka s místenkou za 1050 Kč – praktické  ponaučení:  kdo kupuje dřív, ten jede levněji. Ubytování? Hostel ve společném pokoji na 2 noci za 987 Kč .  Na recepci ukážete rezervaci v aplikaci Booking a můžete se jen usmívat 😃. Spala jsem s partou dívek  z celého světa… a byla jsem nejstarší kus v kolejišti 😅. Soukromí v 6-lůžkovém pokoji zajištěno, zatáhnete závěs a nikdo o vás neví. Bydlela jsem hned u hlavního nádraží – do centra k památkám 10 minut pěšky.  Ideální základna pro kultu...

Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil....

Dlouhý článek, protože i víkend byl dlouhý a náročný. Měla to být romantická idylka – projížďka údolím řeky Svratky. Plán byl jasný, ale realita se rozhodla, že nám připraví něco úplně jiného. V sobotu natěšeně nastupujeme do vlaku, já s romantickými verši na rtech: „Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil...“ Jenže sotva se uvelebíme, vlak škubne, motor ztichne, světla zhasnou a klíma jde do věčných lovišť. Čeká nás 40 minut nedobrovolného saunování. Nakonec se vlak přece jen rozjede – za nadšeného potlesku všech spolucestujících. Přípoj? Ten nám samozřejmě ujel, takže nás čeká 35 km navíc. Ale co, říkáme si, to dáme, než zjistíme, že se dramaticky změnil i výškový profil trasy - jsme na Vysočině Navigace nabízí dvě možnosti: buď po lesní cestě do kopce, nebo po silnici do ještě většího kopce. Volíme silnici, kde stoupání připomíná Himaláje. Jediné plus - kolem nás svištící auta (odhaduji 130 km/hod) příjemně víří rozpálený vzduch od asfatu. Můj obličej připomíná zralé rajče, tlak ja...

Tak mě vystěhoval.....můj drahý muž.

Čekala jsem to. Prý se moc roztahuju. Prý už se nechce dělit o gauč s haldami látek. Přiznávám, že v zápalu práce občas někde odložím nějaký kousek. Prý už nechce mít na jídelním stole výztuhy, střihy, nůžky, pravítka a další důležité krejčovské propriety. Jenže když on ten jídelní stůl je tak parádně velký. Prý už nechce uléhat s představou zapíchnutého špendlíku kamsi.....tohle si ale vymyslel ,)! V posteli ještě žádný špendlík nikdy nebyl (zatím). Tak jsme stěhovali, škrabali, malovali, vrtali, šroubovali, sestavovali, posilovali se pivem... A z bývalého dětského pokoje mám RÁJ. Spousta úložného prostoru, polic a všechno mám pěkně po ruce. Ještě pověsit zrcadlo a záclonu... Teď se to bude panečku šít :).