Přeskočit na hlavní obsah

Originál na druhou.

Taky máte plnou hlavu nápadů?
Taky se proti vám všechno spikne a nemůžete je uskutečnit?
Tak to jsme na tom stejně.
Ale občas se zadaří a to, co bylo uloženo někde vzadu v hlavě, dostane reálnou podobu.
Třeba jako tento batoh-taška.
Namítnete, jaká novinka, přeci už je šiju dlouho.
Ano, máte pravdu, ale tento je z úplně jiného materiálu.
Už dlouho si říkám: ušít jej z něčeho pratelného, nepromokavého.... jenže pro jedno nestíhám druhé.
Teď je to ale tady!
Ten materiál se jmenuje softshell a  z něho jsem ušila bágl.

To znamená
  • že ho můžete klidně položit do kaluže
  • postavit se s ním pod okap :)
  • nosit ho ve sněhové vánici
  • použít jako podsedák na mokrou lavičku
  • jo a taky chrání proti větru...jen nevím, na co ho navlíknou...na hlavu místo čepky?
A další pecka:
  • design - žádná tuctovka
  • dešťové kapky na bílé (když ho umažete, klidně ho hodíte do pračky)
Když se to sečte, můžete vlastnit úžasný a jedinečný originál na druhou. Žádný další už nebude.
A na začátku to vypadá takto:

Byla jsem zvědavá, jak bude batoh ze softshellu pevný, možná nebude ani potřeba vyztužit podšívku.
Ale ouha....batoh se bortí a vůbec nedrží tvar.
To by nebylo dobré, tak stříhám výztuhu a zpevňuji podšívku. A takhle pěkně drží vyztužený vnitřek.
Vše zkompletovat. Kapsy vnitřní a vnější je na zip.
A jestli budou z tohoto materiálu nějaké delší? 
ANO, ANO, ANO :)!
Jo a takhle nějak to s těma báglama začalo.





Populární příspěvky z tohoto blogu

Ptáte se mě: "Je těžké ušít peněženku?"

Není.  Nejtežší je naskládat harmoniku.  Co má společného harmonika s peněženkou? Tahle není tahací, ale pracně skládací. Peněženek jsem ušila spoustu, vychytala "mouchy", získala správný grif a šití jde skoro jak po másle. Jen ta HARMONIKA! Vyloženě horor. Důležité totiž je přesné poskládání. Fakt to není tak jednoduché. Někdy složím napoprvé...uf. Úžasný pocit. Říkám si, mám to zmáklé, teď to pofrčí. Beru další pruh látky a začnu skládat. Nevychází. Přebývá nebo chybí třeba jen 2 milimetry. Jenže takhle by peněženka  nepasovala dohromady.        ŠPATNĚ. Znova.   ŠPATNĚ. Znova. Opět ŠPATNĚ. Opět skládám znova a znova. Někdy se na této činosti zaseknu a skládám marně do "zblbnutí". Manžel vypočítel přesný rozměr jednotlivých proužků, ale v praxi to nefunguje. Když už chci hodit flintu do žita, v mém případě harmoniku z okna....zázrak. Vidíte, přesná harmonika?! Zakoličkuju, aby se skládačka náhodou n...

S báglem na Kypr.

Spíš než dovolenou bych to nazvala poznávačkou. Cestujeme rádi na vlastní pěst bez cestovky, kdy si vše řídíme podle sebe. A co si nezařídíme, to nemáme, takže se musíme snažit. A raději 2-3 "dovolené" v tomto stylu a za tyto peníze a než jednou za rok od cestovky. Koho zajímá rozpočet, najde ho na konci článku :). Nejčastější dotazy: Kde máte kufry? Doma, letíme jen s batohem. Jéé a kolikatery máte boty?  Jedny, Maxmilián má nárok na dvoje :). A kolik máte oblečení?  Pokud jedeme do tepla, potřebuje člověk opravdu málo věcí. A přiznávám, že je to osvobozující, mít sebou minimum oblečení. Ale byly doby, kdy jsme také lítaly na dovolenou s narvaným 20 kg kufrem a neuměla jsem si to představit jinak. ...a o dalším se dočtete v článku :). Chtěli jsme co nejjižněji, aby už moře bylo na koupání a tak vyhrál Kypr. Začínáme v Pardubicích na nádraží ve 22.30 hod. Odlet z Bratislavy v ranních hodinách nám konečně umožnil prubnout lůžkový vlak z Pardubic.  ...

Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil....

Dlouhý článek, protože i víkend byl dlouhý a náročný. Měla to být romantická idylka – projížďka údolím řeky Svratky. Plán byl jasný, ale realita se rozhodla, že nám připraví něco úplně jiného. V sobotu natěšeně nastupujeme do vlaku, já s romantickými verši na rtech: „Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil...“ Jenže sotva se uvelebíme, vlak škubne, motor ztichne, světla zhasnou a klíma jde do věčných lovišť. Čeká nás 40 minut nedobrovolného saunování. Nakonec se vlak přece jen rozjede – za nadšeného potlesku všech spolucestujících. Přípoj? Ten nám samozřejmě ujel, takže nás čeká 35 km navíc. Ale co, říkáme si, to dáme, než zjistíme, že se dramaticky změnil i výškový profil trasy - jsme na Vysočině Navigace nabízí dvě možnosti: buď po lesní cestě do kopce, nebo po silnici do ještě většího kopce. Volíme silnici, kde stoupání připomíná Himaláje. Jediné plus - kolem nás svištící auta (odhaduji 130 km/hod) příjemně víří rozpálený vzduch od asfatu. Můj obličej připomíná zralé rajče, tlak ja...