Jak zakamuflovat chuť na víno do cyklo tripu.

Tento výlet jsem naplánovali jeden večer u lahvinky dobrého vína. Víno chutnalo, ale nemělo to tu správnou moravskou atmosféru, to prostě v obýváku nevyčarujete. Strýček google poradil....vlakem z Pardubic přímo do srdce Slovácka. Koupit místenky i pro kola bylo dílem okamžiku a za týden jedeme.

Z nádraží Staré Město do Uherského Hradiště je to co by kamenem dohodil a náš hotel stojí samozřejmě na kopci.

Ještě musíme zjistit, zdali jsme vybrali ten správný...

Po ubytování pokračuje krasojízda pěkným krpálem do skanzenu ROCHUS

Prý skazen, tady je něco špatně, většinu věcí kurňa pamatuju.

A opět do kopečka k poutní kapli sv. Rocha - byla vystavěna jako připomínka morové rány v r. 1680 a k rozhledně Rovnina, jenž je samozřejmě zavřená. No nic, jedeme dál....

nějakou šílenou oklikou (jak máme ve zvyku) kolem restaurace Amfík s letní terasou až k Archeologickým vykopávkám Sady - velkomoravské sakrální stavby z 9. století.

Krásných 20 kilometrů, kulturu mám za sebou a konečně na víno, protože ve sklípku chutná nejlépe.

Vinný sklep U LISU Uherské Hradiště - Mařatice.

DEN 2.

Po fajn snídani přímo ve vinném sklípku vyrážíme prozkoumat okolí.

Příjemnou rovinkou šlapeme okolo Ostrožských jezer, která vznikla zatopením opuštěných těžebných prostor. Nikde nikdo, až z toho mrazí. Jen občas rybář, který po nás hodil nevraživý pohled.

Míjíme různé maringotky, výstražné cedule se zákazy vstupy, všude soukromý pozemek, fakt čekám, kdo na nás vletí. Jeden pes se o to pokusil, ale naštěstí měl krátký řetěz.

Podél řeky Moravy pokračujeme na oběd do Uherského Ostrohu. Manžel mně nabízí svoje vejce.

Hostina bohatá na bílkoviny to byla, to zas ano, ale za rohem v cukrárně to bylo holt chuťově lepší.

Zámek ve Veselí nad Moravou potřebuje rekonstrukci jako sůl.

Jsme nadšení z parádních cyklostezek mimo silnice, tedy až do určité chvíle :).

Těžký úděl cyklistů na Moravě.

Uherské Hradiště má krásné náměstí, bylo by škoda nevyužít příjemného stínku po najetých 50 km.

A jedno na spaní....

DEN 3.

Balíme proviant na kola a opět po úžasné cyklostezce přijíždíme do skanzenu v Modré.

Zajímavé, poučné, musím sem vzít i vnoučka.

Hned vedle máme šanci se podívat do rybníku zevnitř - muzeu Expozice živá voda.

Ale až takto z blízka se mně to zdá trochu strašidelné.

Velehrad zná každý, my ho obhlížíme zatím zdálky.

Po kávě zblízka

A pak ještě zevnitř...nádhera.

Musíte na rozhlednu Salaš, přesvědčuje nás místní prodavačka a kopec tam není, utvrzuje mě.

Logicky, rozhledna nemůže být na rovině, červík hlodá. Cesta vede krásnou přírodou a světe div se, fakt po rovině. A pak to přišlo. Kopec jak sviňa, kamenitá cesta, tedy spíš nějaký úvoz, vedro a my se skoro plazili s koly kamsi, kde nebylo ani občerstvení.