Velkovýroba alá maraka.

TAŠKOBATOHY
Praktické, pohodlné a šik.
Když šiju jednu věc, je to hned (tedy skoro). Když nastříhám na dva kousky, je to paráda a šití trvá tak akorát, práce jde pěkně od ruky.
Ovšem já jsem se tentokrát pustila rovnou do pěti taškobatohů na jednou. Poptávka velká, musím našít zásobu. Na začátku jsem se chválila, jak to pěkně odsejpá a jaký že to byl výborný nápad. Jenže v průběhu stříhání začaly mizet nastříhané kousky. Kam se mohly podít? Při nažehlování výztuh naopak přebývaly díly, které nikam nepasovaly. Samá záhada. 
V zoufalé chvíli jsem obvinila manžela ze zpronevěry jedné kapsy a dvou popruhů. Dušoval se, že s tím nemá nic společného. Nevěřila jsem. Přeci si neodložím tyhle věci do šuplete....ajaj, no tak jsou v šupleti, no! Největší horory začaly při šití. Stále jsme něco hledala, pořád mně něco chybělo i přebývalo, přišívala jsem černé popruhy na hnědý batoh a naopak, takže pářeme....uf. Dokonalý zmatek. A v té úplně nejzoufalejší fázi přistane ve schránce mail:
"Dobrý den, paní Horáčková,
kamarádka si u Vás minulý týden koupila Váš "taškobatoh" a já jí ho od té doby upřímně závidím! Bohužel se do Jičína jen tak nedostanu, pošlu za Vámi kamarádku do krámku, protože po tomhle Vašem vynálezu toužím :)".
Díky moc, podpora přišla včas.
A pět kousků mám na světě. Tedy ve výloze :).