7.27.2019

Cyklo-dovolená podél Moravy.

Dovolená na kole je  úžasný relax. 
Zvolili jsme pohodovou trasu, pohodové tempo, pohodové počasí a pohodově naladěni vyrážíme.
Z Pardubic vlakem do Mohelnice. A pak už jen na kole, věci máme v brašnách, ubytko zabukované po cca 50 kilometrech. Zdá se vám 50 km málo? Jenže my máme dovolenou - ne závody. A jsme na místě. Projedeme Mohelnicí, okoukneme kostel a zachovalé zbytky hradeb.
Další na trase Moravičany - netušila jsem, že se právě tady narodil jeden z autorů Jáji a Páji. 
 Pokračujeme do Litovle, kochačka na náměstí a co jiného ochutnat, než pivo.
  A že jsme už měli žízeň.
Přijíždíme k písáku Náklo. Probíhá zde stále těžba písku, nicméně koupání je povoleno na vymezených místech a voda je čistá a teplá.
Využíváme k relaxu. Svačíme v leže, což se jeví jako dost náročné.
Cestou "vymetáme" kostely :).
Dojeli jsme k našemu prvnímu domovu u Olomouce. 
Úspěšný den zakončujeme sklenkou "bavoráka".
Hostel čistý, možnost uvařit si kávu, čaj na pokoji, malá kuchyňka k dispozici, ochotná správcová.
Ráno pokračujeme stále po Moravské cyklostezce č. 4, jede se po ní naprosto skvěle. Bezva značení. 90% mimo silniční provoz. Okolo rybníků se blížíme k Tovačovu.
Miniatura zámku.
a v reálu Spanilá věž.
 Projdeme to kolem zámku dokola.
Kousek popojedeme a ha - málokterá cukrárna nás nechá chladnými :).
Krásné počasí, projíždíme vesničkami, okukujeme domky, návsi, stále super cyklotrasa.
Unaveným nohám dopřáváme koupel v rybníku, který se nám připletl do cesty.
Zámek Chropyně, kam se dodnes prý vrací král Ječmínek. 
Zámeckým parkem pokračujeme stále po trase č.4 dál....
do Kroměříže, kde máme budeme trávit další noc. Prý auto si dejte na parkoviště :) :). 
Jsme první, kdo sem přijel na kole.
Hm, ale dobře jsme vybrali. 
Wellness bazén jen pro sebe.
Odpočinek jsme si zasloužili.
Sebrali jsme sílu ještě projedeme Kroměříž, kde už jsme kdysi byly, tak to vezmeme jen šmahem.
A hurá do "cejch", zítra nás čekají další kilometry v sedle.
3.den naší cyklo-dovolené. Rovinka a zase rovinka, to se nám to šlape.
Frčíme podél Moravy do Otrokovic.
 Než uděláme odbočku do Zlína, kde jsme ještě nikdy nebyli, dopřáváme si zmrzlinový doping.
Skvělá cyklostezka podél potoka Dřevnice až do Zlína.
 Zlín mě překvapil, zajímavé město, ještě jednou si budu muset přečíst životopis Bati :).
Stojím před proslulým věžákem 21, na svou dobu úžasně vymakaná budova.
O tom se přesvědčíme uvnitř. Mají tu skelet věžáku. 
Pokračujeme do proslulé pracovny - výtahu a dokonce se svezeme na vyhlídkovou terasu.
Zlín na dlani .Paní průvodkyně vysvětluje, co se v které budově nacházelo, velmi zajímavé.
Ten Baťa tady postavil snad úplně všechno.
V domcích z červených cihel se stále bydlí.
 Na terase ve vyhlídkové  kavárně se můžete povzbudit třeba kávou. 
A zpět do Otrokovic. Víme, jak to s námi na kole chodí, proto jsme vždy připraveni - sváča sebou.
Posilněni pokračujeme přes Napajedla, kde mají krásnou radnici.
 A zámek.
A dobré pivo.
Podél Baťova kanálu šlapeme dál...
Náš cíl je v Uherském Hradišti, kde máme rezervované spaní na ubytovně za 320Kč / osoba.
Ovšem, tato "ubytovna" , hnedle u náměstí září čistotou, půdní prostory po rekonstrukci, 
poměr kvalita/cena/ místo - na jedničku.
Na náměstí živo - probíhá zde kulturní léto.
Jojo, dlouhá to byla noc :).
Ráno odjíždíme z Hradiště směr Luhačovice. Cesta vede stále mírně (někde i dost) do kopce, malebnými vesnicemi, upravenými městečky.
Zastávka v Uherském Brodě, kde se pravděpodobně narodil Jan Ámos Komenský.
Slunce začíná připalovat a my šlapeme furt (kurňa!!) do kopce.
Konečně v Luhačovicích. První hospoda a pivo do nás jen zahučelo :).
Ubytovat, chvíli dáme odpočinout nohám a poté jedeme do víru lázní.
Ochutnáme oplatky.
 Projedeme kolonádou.
A tohel neaplánujete - manžel potkává  kolegu - kulturistu :).
Tyhle stavby jsou prostě úžasné.
 A tančí se, to také k lázním patří.
Po pěkné cyklostezce dojedeme až k Luhačovické přehradě.
Ráno snídáme na terase s výhledem na lázně. Vilu má na starosti příjemná mladá slečna, 
která to vede velmi dobře
Protože jsme hlavně na dovolené, tak si cestu trochu zkrátíme, protože nás čeká pořádný výšlap.
Vlakem dojedeme do Uherského Brodu a pak 30 km do Blatnice pod Svatým Antonínkem. 
Projíždíme městečkem Hluk s pěknou goticko-renesanční tvrzí.

Teď ještě vyšlapat k poutnímu kostelu Svatého Antonínka. Uf, makačka, ale dali jsme to a odměnou nám je super sjezd do vesnice, kde máme rezervované spaní. 
Ale nejdřív si dáme oběd :).
Ubytování ještě bohužel není připravené, tak vyrážíme na obhlídku vesnice.
 A ani nevíme jak a jsme ve sklípku :).
A ještě toto musíte okoštovat a toto....Morava je náročná.
Krásný pokoj, jak u babičky, vše nové, čisté a sympatičtí domácí.
Snídaně se podává na dvorku.
 A trochu bublinek po ránu prý nikomu neublíží.
Nechce se mám opustit pohostinné místo, ale musíme dál. 
Po pár kilometrech dojedeme k zámeku v Uherském Ostrohu.
 a ještě omrkneme náměstí.
Opět po super cyklotrase dokonce s naučnými cedulemi o životě včel přijíždíme 
do Ostrožské Nové Vsi. Že nás ty cukrárny vždy tak vcucnou :).
Kostelany nad Moravou a nýtovaný most z roku cca 1918. 
 V roce 1945 Němci most odstřelili a místní ho krátce po druhé světové válce vlastními silami vyzvedli z řečiště a uvedli do původního stavu.
Staré Město u Uherského Hradiště a jeho Památník Velké Moravy. 
V nohou 300 kilometrů, těch pár schodů kvůli vyhlídce skoro vyběhneme.
 A vidíme do celého kraje.
 Ještě jedeme k majáku i když už nás pořádně bolí všechny půlky.
K majáku patří loď, to je jasný.
Hned vedle je i kovová zoologická.
 A z krásného nádraží v Uherské Hradišti jedeme vlakem domů.
Fantastická dovolená. Akční, sportovní, naprosto dokonalé. 
Podívali se do míst, kde jsme ještě nebyli, okoštovali vína, zazpívali si na náměstí, přejeli spoustu mostů, projeli desítky vesnic, našlapali si 300 kilometrů a hlavě se nasmáli :). 


3.7. - 8.7. 2019, našlapáno 300 km












Oblečte se se do luxusu s dámskou mikinou  Klára.  Šila jsem  z příjemného materiálu -  z počesané bavlny, který je nesmírně měkký, příjemný...