Tak se přiznávám....

Opravdu velmi nerada šiju knoflíkové dirky. Dále nerada šiju cokoliv v ruce, i když jsou to třeba jen knoflíky. A co opravdu nerada šiju, jsou bodýčka. Tohle všechno moje dcera ví. Přesto už nějakou dobu naznačuje, že chlapeček potřebuje právě ty bodýčka. A prý nejlépe s knoflíčkama. I zapínání mezi nožkama na baby patenty by prý bylo fajn. Ufuf. Nějakou dobu jsem dělala mrtvého brouka. Nepomohlo to. Tlak sílil.
Jak to dopadlo?
Ač nerada, šila jsem knoflíkové dírky. I jehlu jsem vzala do ruky a poctivě přišívala knoflíčky.

Do baby patentů jsem se nakonec taky pustila.

A body jsem rovnou ušila tři. Kdoví, kdy zas dostanu chuť na tohle šití.

Ovšem radost chlapečka byla nezměrná a pusa, kterou jsem za to dostala, předčila včechny poklady světa.

A jako další poděkování velmi zodpovědně přerovnal všechny špulky :) .

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mnichov - rande sama se sebou

Mnichov lowcost: výprava přežití – level pokročilý 😄🍺 Vyrazila jsem sama, protože jsem chtěla pár dní jen pro sebe a malé dobrodružství s batůžkem. Sólo cestování má jednu velkou výhodu: jdete přesně tam, kam chcete. V Mnichově jsem strávila dvě noci. Ideální kombinace: dost času na památky, málo času na utrácení a přesně tolik sil, kolik unese jeden pár nohou. Ráno v 5:35 jsem naskočila na vlak Praha–Mnichov. Příme spojení - žádný stres s přestupy. Zpáteční jízdenka s místenkou za 1050 Kč – praktické ponaučení: kdo kupuje dřív, ten jede levněji. Ubytování? Hostel ve společném pokoji na 2 noci za 987 Kč . Na recepci ukážete rezervaci v aplikaci Booking a můžete se jen usmívat 😃. Spala jsem s partou dívek z celého světa… a byla jsem nejstarší kus v kolejišti 😅. Soukromí v 6-lůžkovém pokoji zajištěno, zatáhnete závěs a nikdo o vás neví. Bydlela jsem hned u hlavního nádraží – do centra k památkám 10 minut pěšky. Ideální základna pro kultu...

Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil....

Dlouhý článek, protože i víkend byl dlouhý a náročný. Měla to být romantická idylka – projížďka údolím řeky Svratky. Plán byl jasný, ale realita se rozhodla, že nám připraví něco úplně jiného. V sobotu natěšeně nastupujeme do vlaku, já s romantickými verši na rtech: „Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil...“ Jenže sotva se uvelebíme, vlak škubne, motor ztichne, světla zhasnou a klíma jde do věčných lovišť. Čeká nás 40 minut nedobrovolného saunování. Nakonec se vlak přece jen rozjede – za nadšeného potlesku všech spolucestujících. Přípoj? Ten nám samozřejmě ujel, takže nás čeká 35 km navíc. Ale co, říkáme si, to dáme, než zjistíme, že se dramaticky změnil i výškový profil trasy - jsme na Vysočině Navigace nabízí dvě možnosti: buď po lesní cestě do kopce, nebo po silnici do ještě většího kopce. Volíme silnici, kde stoupání připomíná Himaláje. Jediné plus - kolem nás svištící auta (odhaduji 130 km/hod) příjemně víří rozpálený vzduch od asfatu. Můj obličej připomíná zralé rajče, tlak ja...

S báglem na Kypr.

Spíš než dovolenou bych to nazvala poznávačkou. Cestujeme rádi na vlastní pěst bez cestovky, kdy si vše řídíme podle sebe. A co si nezařídíme, to nemáme, takže se musíme snažit. A raději 2-3 "dovolené" v tomto stylu a za tyto peníze a než jednou za rok od cestovky. Koho zajímá rozpočet, najde ho na konci článku :). Nejčastější dotazy: Kde máte kufry? Doma, letíme jen s batohem. Jéé a kolikatery máte boty? Jedny, Maxmilián má nárok na dvoje :). A kolik máte oblečení? Pokud jedeme do tepla, potřebuje člověk opravdu málo věcí. A přiznávám, že je to osvobozující, mít sebou minimum oblečení. Ale byly doby, kdy jsme také lítaly na dovolenou s narvaným 20 kg kufrem a neuměla jsem si to představit jinak. ...a o dalším se dočtete v článku :). Chtěli jsme co nejjižněji, aby už moře bylo na koupání a tak vyhrál Kypr. Začínáme v Pardubicích na nádraží ve 22.30 hod. Odlet z Bratislavy v ranních hodinách nám konečně umožnil prubnout lůžkový vlak z Pardubic. ...

MARAKA

Prohledat tento blog