Přeskočit na hlavní obsah

a mám průšvih :(

Slíbila jsem manželovi išlské dortíčky.
Slíbila jsem, že až půjde z práce, poline se z našeho domova omamná vůně.
Slíbila jsem, že na stole bude krabice cukroví.
Jenže mně pořád ležel v hlavě jeden projekt.
Připravila jsem si ingredience na pečení, ale stále jsem přemýšlela o nové kabelce. Šup s máslem zpátky do ledničky a už beru nůžky. Promiň, drahý, opravdu jsem chtěla péct...jenže, bylo to silnější.
Když vyndávám luxusní látku od Roberta Kaufmana z nové kolekce Údolí králů, na pečení už ani nevzdechnu. A hurá, jde se na to. Stříhám, měřím, zažehluji, čas utíká. Pomalu se začíná kabelka rýsovat.
Takhle vypadá polotovar, našívám dno. Sama jsem zvědavá, jak bude vypadat po došití. A že by měla být rozpálená trouba a vonět skořice? Ale kdež...
Tu slyš, klika cvakla, dveře letí - manžel vchází do dveří....a já místo plechu s cukrovím vytahuji kabelku. 
Šila se fajnově, jen mě překvapila svou velikostí. Na výšku 31 cm, šířka 40 cm a hloubka 16 cm. Trochu vypadá jako "pytel"s oválným dnem a určitě se do ní dá nacpat moooc věcí. Hodně jsem ji vyztužila, tím pádem dobře drží tvar. Jsem z ní nadšená, určitě kabelku Bonnie zařadím mezi své favoritky a bude k dostání  v mém obchůdku.



Populární příspěvky z tohoto blogu

Mnichov - rande sama se sebou

Mnichov lowcost: výprava přežití – level pokročilý 😄🍺 Vyrazila jsem sama, protože jsem chtěla pár dní jen pro sebe a malé dobrodružství s batůžkem. Sólo cestování má jednu velkou výhodu: jdete přesně tam, kam chcete.  V Mnichově jsem strávila dvě noci. Ideální kombinace: dost času na památky, málo času na utrácení a přesně tolik sil, kolik unese jeden pár nohou. Ráno v 5:35  jsem naskočila na vlak Praha–Mnichov. Příme spojení - žádný stres s přestupy. Zpáteční jízdenka s místenkou za 1050 Kč – praktické  ponaučení:  kdo kupuje dřív, ten jede levněji. Ubytování? Hostel ve společném pokoji na 2 noci za 987 Kč .  Na recepci ukážete rezervaci v aplikaci Booking a můžete se jen usmívat 😃. Spala jsem s partou dívek  z celého světa… a byla jsem nejstarší kus v kolejišti 😅. Soukromí v 6-lůžkovém pokoji zajištěno, zatáhnete závěs a nikdo o vás neví. Bydlela jsem hned u hlavního nádraží – do centra k památkám 10 minut pěšky.  Ideální základna pro kultu...

Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil....

Dlouhý článek, protože i víkend byl dlouhý a náročný. Měla to být romantická idylka – projížďka údolím řeky Svratky. Plán byl jasný, ale realita se rozhodla, že nám připraví něco úplně jiného. V sobotu natěšeně nastupujeme do vlaku, já s romantickými verši na rtech: „Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil...“ Jenže sotva se uvelebíme, vlak škubne, motor ztichne, světla zhasnou a klíma jde do věčných lovišť. Čeká nás 40 minut nedobrovolného saunování. Nakonec se vlak přece jen rozjede – za nadšeného potlesku všech spolucestujících. Přípoj? Ten nám samozřejmě ujel, takže nás čeká 35 km navíc. Ale co, říkáme si, to dáme, než zjistíme, že se dramaticky změnil i výškový profil trasy - jsme na Vysočině Navigace nabízí dvě možnosti: buď po lesní cestě do kopce, nebo po silnici do ještě většího kopce. Volíme silnici, kde stoupání připomíná Himaláje. Jediné plus - kolem nás svištící auta (odhaduji 130 km/hod) příjemně víří rozpálený vzduch od asfatu. Můj obličej připomíná zralé rajče, tlak ja...

Tak mě vystěhoval.....můj drahý muž.

Čekala jsem to. Prý se moc roztahuju. Prý už se nechce dělit o gauč s haldami látek. Přiznávám, že v zápalu práce občas někde odložím nějaký kousek. Prý už nechce mít na jídelním stole výztuhy, střihy, nůžky, pravítka a další důležité krejčovské propriety. Jenže když on ten jídelní stůl je tak parádně velký. Prý už nechce uléhat s představou zapíchnutého špendlíku kamsi.....tohle si ale vymyslel ,)! V posteli ještě žádný špendlík nikdy nebyl (zatím). Tak jsme stěhovali, škrabali, malovali, vrtali, šroubovali, sestavovali, posilovali se pivem... A z bývalého dětského pokoje mám RÁJ. Spousta úložného prostoru, polic a všechno mám pěkně po ruce. Ještě pověsit zrcadlo a záclonu... Teď se to bude panečku šít :).