Přeskočit na hlavní obsah

Tak jsem nasátá vánoční atmosféry až do aleluja.

Den první. V Drážďanech v období adventu toho můžete navštívit hodně. Protože jsme přijeli v  době oběda, naše první cesta směřovala na veganské zimní trhy Veganer Wintermarkt Dresden ..... a už se nese vegan-gyros.
Hodně alternativní prostředí, ale proč ne. I svařáček byl, veganské palačinky a ještě luxusní dort, ten jsem spráskli a ani nevyblejskli :).
 

Poté ještě  procházka po trzích ve čtvrti Neustadt a ochutnávka dalšího Glühwein.


Den druhý. Náš hlavní cíl byla Míšeň. Byla jsem na hodně zvědavá, jaké tam budou vánoční trhy. Opět jsem jeli vlakem, opět se Maxmilián nemohl vynadívat na všechny ty mašinky a možná by nejraději zůsstal na nádraží.


Ráda cestuji vlaky a těmi německými obzvlášť...to pohodlí, čistota, komfort.


Míšeňské Vánoce se nekonají jen před městskou radnicí, ale prochází se i dalšími uličkami pod hradem Albrechtsburg. Silueta hradu propůjčuje vánočním trhům zvláštní historickou atmosféru.


Další zvláštností je majestátní adventní kalendář, ve který se změní okénka budovy radnice. Na zavřených okenicích namalovaná čísla, denně otevřeno jedno okénko a oznámen výherce ceny, která je v okénku schovaná. Hezky vymyšlené :).


Počasí nám přeje, korzujeme a vstřebáváme atmosféru historického městečka, ochutnáváme místní speciality, třeba horké pivo......hm, ta vůně, ta chuť. Sedět venku na baru a usrkávat  nápoje, povídat si - to mu já říkám vánoční pohoda. Do hyper,super, giga marketů by mě nikdo nedostal.
Zpátky na nádraží, rádi bychom ještě omrkli trhy ve vinařském městečku Radebeul. Čekání na S-bahn nám chlapci zpříjemňují pózováním.
Ve městečku Radebeul nás čekalo velké překvápko: úžasně malebný vánoční trh, který nepůsobil vůbec  komerčním dojmem. Jeho poetický název "Lichterglanz und Budenzauber" znamená v překladu "Zář světel a kouzelné obchůdky". To se prostě nedá popsat, to se musí vidět. Určitě doporučuji navštívit, pro mě nejlepší!! 
Kdepak, to ještě není konec.  V nedalekém zámku Wackerbarth slavnostně rozsvěcovali stromeček ( Lichterfest auf Schloss Wackerbarth). Tedy spíš několik stromů. Vyhlášené vinařství pořádá tuhle parádu každoročně. To jsme ještě netušili, že je to tak velká sláva a přijde se podívat spousta lidí. Foto půjčené, páč byli všude...ty lidi. Jedinečný soubor, který se skládá ze zámku, letohrádku »Belvedere«, barokní zahrady, moderního vinařství a to vše v záplavě světýlek - jedna velká nádhera.



Den třetí: dorazila další část rodiny. Oběd ve znamení indických specialit. Posilněni můžeme vyrazit na trhy.
Ovšem vyfotit tu naši familíi byla fuška, buď jíme, mluvíme nebo se hýbeme.
Potkali jsme Ježibabu s Jeníčkem, Maxmiliám řídil lokomotivu, ztratili jsme botu, nacpali si bříška, no prostě jsme si to  spolu báječně užili. Díky :).

A jak jsem se do Drážďan dostali? To si můžete přečíst zde.









Populární příspěvky z tohoto blogu

Ptáte se mě: "Je těžké ušít peněženku?"

Není.  Nejtežší je naskládat harmoniku.  Co má společného harmonika s peněženkou? Tahle není tahací, ale pracně skládací. Peněženek jsem ušila spoustu, vychytala "mouchy", získala správný grif a šití jde skoro jak po másle. Jen ta HARMONIKA! Vyloženě horor. Důležité totiž je přesné poskládání. Fakt to není tak jednoduché. Někdy složím napoprvé...uf. Úžasný pocit. Říkám si, mám to zmáklé, teď to pofrčí. Beru další pruh látky a začnu skládat. Nevychází. Přebývá nebo chybí třeba jen 2 milimetry. Jenže takhle by peněženka  nepasovala dohromady.        ŠPATNĚ. Znova.   ŠPATNĚ. Znova. Opět ŠPATNĚ. Opět skládám znova a znova. Někdy se na této činosti zaseknu a skládám marně do "zblbnutí". Manžel vypočítel přesný rozměr jednotlivých proužků, ale v praxi to nefunguje. Když už chci hodit flintu do žita, v mém případě harmoniku z okna....zázrak. Vidíte, přesná harmonika?! Zakoličkuju, aby se skládačka náhodou n...

S báglem na Kypr.

Spíš než dovolenou bych to nazvala poznávačkou. Cestujeme rádi na vlastní pěst bez cestovky, kdy si vše řídíme podle sebe. A co si nezařídíme, to nemáme, takže se musíme snažit. A raději 2-3 "dovolené" v tomto stylu a za tyto peníze a než jednou za rok od cestovky. Koho zajímá rozpočet, najde ho na konci článku :). Nejčastější dotazy: Kde máte kufry? Doma, letíme jen s batohem. Jéé a kolikatery máte boty?  Jedny, Maxmilián má nárok na dvoje :). A kolik máte oblečení?  Pokud jedeme do tepla, potřebuje člověk opravdu málo věcí. A přiznávám, že je to osvobozující, mít sebou minimum oblečení. Ale byly doby, kdy jsme také lítaly na dovolenou s narvaným 20 kg kufrem a neuměla jsem si to představit jinak. ...a o dalším se dočtete v článku :). Chtěli jsme co nejjižněji, aby už moře bylo na koupání a tak vyhrál Kypr. Začínáme v Pardubicích na nádraží ve 22.30 hod. Odlet z Bratislavy v ranních hodinách nám konečně umožnil prubnout lůžkový vlak z Pardubic.  ...

Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil....

Dlouhý článek, protože i víkend byl dlouhý a náročný. Měla to být romantická idylka – projížďka údolím řeky Svratky. Plán byl jasný, ale realita se rozhodla, že nám připraví něco úplně jiného. V sobotu natěšeně nastupujeme do vlaku, já s romantickými verši na rtech: „Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil...“ Jenže sotva se uvelebíme, vlak škubne, motor ztichne, světla zhasnou a klíma jde do věčných lovišť. Čeká nás 40 minut nedobrovolného saunování. Nakonec se vlak přece jen rozjede – za nadšeného potlesku všech spolucestujících. Přípoj? Ten nám samozřejmě ujel, takže nás čeká 35 km navíc. Ale co, říkáme si, to dáme, než zjistíme, že se dramaticky změnil i výškový profil trasy - jsme na Vysočině Navigace nabízí dvě možnosti: buď po lesní cestě do kopce, nebo po silnici do ještě většího kopce. Volíme silnici, kde stoupání připomíná Himaláje. Jediné plus - kolem nás svištící auta (odhaduji 130 km/hod) příjemně víří rozpálený vzduch od asfatu. Můj obličej připomíná zralé rajče, tlak ja...