Přeskočit na hlavní obsah

I Spy Bag aneb hledejme, pátrejme...takže česky asi "PÁTRAČKA".

Něco malého, skladného, zábavného ... to jsem potřebovala, aby se nám chlapeček při
cestování nenudil. Obíhám obchody, koukám na zboží. Spousta krásných hraček, ale nic podle mého gusta. Nedá se nic dělat, sedám ke stroji a pouštím se do šití "PÁTRAČKY" aneb hledacího pytlíku. 
Sáček s okýnkem je rychlovka, ještě naplnit něčím, co mám doma, třeba kuskusem. Klidně by mohla být rýže, čočka i písek. 
 A jak si s tím bude Maxmilián hrát? 
Principem hry je nalézt všechny předměty uschované v pytlíku.  Musí přesýpat, naklánět, šmátrat, žmoulat, prohmatávat až se mu v okýnku objeví kýžená hračka. Trénuje se jemná motorika, paměť, trpělivost.
Všechny tajnosti z pytlíku  jsem vyfotila, vytiskla  a kartičku zalaminovala.  Ta  je přišitá k sáčku. Druhé poutko se bude hodit k přidělání třeba na autosedačku. 
A co mě překvapilo? Že i všichni dospělí, kterým  jsem hračku ukazovala, 
začali  se zvoláním: "Jééé, to je dobrý", ihned sáček prohmatávat a hledat předměty. 

 Ještě jsem šila jednu zajímavou věc na hraní pro vnoučka, ale to byla větší fuška. Více  zde.

Štítky:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mnichov - rande sama se sebou

Mnichov lowcost: výprava přežití – level pokročilý 😄🍺 Vyrazila jsem sama, protože jsem chtěla pár dní jen pro sebe a malé dobrodružství s batůžkem. Sólo cestování má jednu velkou výhodu: jdete přesně tam, kam chcete.  V Mnichově jsem strávila dvě noci. Ideální kombinace: dost času na památky, málo času na utrácení a přesně tolik sil, kolik unese jeden pár nohou. Ráno v 5:35  jsem naskočila na vlak Praha–Mnichov. Příme spojení - žádný stres s přestupy. Zpáteční jízdenka s místenkou za 1050 Kč – praktické  ponaučení:  kdo kupuje dřív, ten jede levněji. Ubytování? Hostel ve společném pokoji na 2 noci za 987 Kč .  Na recepci ukážete rezervaci v aplikaci Booking a můžete se jen usmívat 😃. Spala jsem s partou dívek  z celého světa… a byla jsem nejstarší kus v kolejišti 😅. Soukromí v 6-lůžkovém pokoji zajištěno, zatáhnete závěs a nikdo o vás neví. Bydlela jsem hned u hlavního nádraží – do centra k památkám 10 minut pěšky.  Ideální základna pro kultu...
Read more »

Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil....

Dlouhý článek, protože i víkend byl dlouhý a náročný. Měla to být romantická idylka – projížďka údolím řeky Svratky. Plán byl jasný, ale realita se rozhodla, že nám připraví něco úplně jiného. V sobotu natěšeně nastupujeme do vlaku, já s romantickými verši na rtech: „Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil...“ Jenže sotva se uvelebíme, vlak škubne, motor ztichne, světla zhasnou a klíma jde do věčných lovišť. Čeká nás 40 minut nedobrovolného saunování. Nakonec se vlak přece jen rozjede – za nadšeného potlesku všech spolucestujících. Přípoj? Ten nám samozřejmě ujel, takže nás čeká 35 km navíc. Ale co, říkáme si, to dáme, než zjistíme, že se dramaticky změnil i výškový profil trasy - jsme na Vysočině Navigace nabízí dvě možnosti: buď po lesní cestě do kopce, nebo po silnici do ještě většího kopce. Volíme silnici, kde stoupání připomíná Himaláje. Jediné plus - kolem nás svištící auta (odhaduji 130 km/hod) příjemně víří rozpálený vzduch od asfatu. Můj obličej připomíná zralé rajče, tlak ja...
Read more »

Tak mě vystěhoval.....můj drahý muž.

Čekala jsem to. Prý se moc roztahuju. Prý už se nechce dělit o gauč s haldami látek. Přiznávám, že v zápalu práce občas někde odložím nějaký kousek. Prý už nechce mít na jídelním stole výztuhy, střihy, nůžky, pravítka a další důležité krejčovské propriety. Jenže když on ten jídelní stůl je tak parádně velký. Prý už nechce uléhat s představou zapíchnutého špendlíku kamsi.....tohle si ale vymyslel ,)! V posteli ještě žádný špendlík nikdy nebyl (zatím). Tak jsme stěhovali, škrabali, malovali, vrtali, šroubovali, sestavovali, posilovali se pivem... A z bývalého dětského pokoje mám RÁJ. Spousta úložného prostoru, polic a všechno mám pěkně po ruce. Ještě pověsit zrcadlo a záclonu... Teď se to bude panečku šít :).
Read more »