8.30.2016

Ptáte se mě: "Je těžké ušít peněženku?"

Není. 
Nejtežší je naskládat harmoniku. 
Co má společného harmonika s peněženkou?
Tahle není tahací, ale pracně skládací. Peněženek jsem ušila spoustu, vychytala "mouchy", získala správný grif a šití jde skoro jak po másle. Jen ta HARMONIKA! Vyloženě horor. Důležité totiž je přesné poskládání. Fakt to není tak jednoduché.


Někdy složím napoprvé...uf. Úžasný pocit. Říkám si, mám to zmáklé, teď to pofrčí. Beru další pruh látky a začnu skládat. Nevychází. Přebývá nebo chybí třeba jen 2 milimetry. Jenže takhle by peněženka  nepasovala dohromady.



   
   ŠPATNĚ. Znova.
  ŠPATNĚ. Znova.
Opět ŠPATNĚ. Opět skládám znova a znova. Někdy se na této činosti zaseknu a skládám marně do "zblbnutí". Manžel vypočítel přesný rozměr jednotlivých proužků, ale v praxi to nefunguje. Když už chci hodit flintu do žita, v mém případě harmoniku z okna....zázrak. Vidíte, přesná harmonika?!
Zakoličkuju, aby se skládačka náhodou nechtěla nerozložit. Šití bez količků si vůbec neumím představit. Samo, že také špendlím, ale kolíček je můj hodně praktický pomocník.

A šup s potvorou pod žehličku.


Sešiju jednu část harmoniky, dodržuji přesné šití několik milimetrů od okraje .....a jak dál?  O tom jsem už psala, pokud vás to zajímá, mrkněte zde:
Sešité, zkompletované a radost z díla veliká.



Slibovala jsem si, že také ušiju jednu pro sebe. Peněženku sice ještě nemám, ale ušila jsem si organizér, který nosím opravdu ráda.
http://mameradikabelky.blogspot.cz/2016/08/a-damy-kde-to-nosite-vy.html

Peněženek jsem už našila spousty a spousty a každá má svůj příběh -  KLIK






Oblečte se se do luxusu s dámskou mikinou  Klára.  Šila jsem  z příjemného materiálu -  z počesané bavlny, který je nesmírně měkký, příjemný...