A mám ho pod kontrolou...

Jednou jsem ho změřila. Jen tak.  A byl vysoký. Vlastně oba byly dost přes doporučovanou míru. Měřila jsem častěji a stále to bylo hodně nad. Vysoký krevní tlak!

Návštěva u obvoďáka.  Doporučeno každodenní měření, zapisování hodnot a po nějaké době na kontrolu. Poctivě jsem měřila, tabulku vytvořila (v excelu - uf!!)a vše zapisovala. Lékař zářil nadšením, takový krásný přehled prý ještě neviděl. Rděla jsem se štěstím. Pak mrkl na výsledky, na mě a vyřkl ortel: " Už vám holt bude pade.....prášky na tlak jsou normální" a sestřička to s milým úsměvem dorazila slovy: "A teď už budou léky jen přibývat". Koukám na oba nechápavě a moje sebevědomí rapidně klesá. Cítila jsem se na třicet, schody do ordinace jsem vyběhla po dvou. Teď stojím u výtahu, mačkám tlačítko a dolů se pro jistotu vezu. Co kdyby....když mám ten vysoký tlak.  Užívám 1/2 tabletky :(.

Další kontrola. Léky nezabraly, doktor doporučil brát celou pilulku. Tlak si dál vesele žil  na "vysoké noze" a lékař při další kontrole přidal ještě půlku úplně jiného léku. Myslela jsem, že se třeba optá na můj jídelníček, jestli sportuju. Zda-li se netrápím, neprožívám nějaké těžké období a nemám stres.
Nezeptal.
Neměl čas. 
Chápu, má toho hodně a rozebírat s každým pacientem jeho životní styl nelze. Takže šup, máme tu bílý/barevný, kulatý/šišatý "zázrak".
Doktor je pro mě autorita a když řekl půlit, tak budu půlit. Nastal problém, jak z jedné mršky udělat dvě. Jako každý i já jsem použila nůž. Jednu půlku jsem zachránila a druhou marně hledala. Dobře, změním metodu, existuje totiž vychytávka - půlič tablet! To jsou panečku věci!

Zakoupeno, natěšená si ho nesu domů a hned jdu na to. Tabletka vložena, přimačkávám víčko...a křup! Zvědavě otvírám. Div světa! Z pilulky je prášek a to doslova. Marně hledám alespoň čtvrtku :), nic. Z půliče se vyklubal drtič!

Začala ranní anabáze s půlením (když se zadařilo), drcením (když se nezadařilo) a rozšlapáním (když povolily nervy). Závěr - po asi ročním užívání pilulek se tlak srovnal a moje psychika rozházela. Doktor byl spokojen, já ne. Stále jsem se nemohla smířit se skutečností, že už napořád na mě ráno čekají prášky, půlič-drtič a tlakoměr.

Co to vlastně jen ten vysoký krevní tlak a jak působí léky na jeho snížení? Doktor nevysvětlí, co to je a proč to je. Nastalo samostudium - proguglovala jsem, co se dalo. Velmi zajímavé čtení. Následovalo jediné možné řešení. Léky letěly do koše ( to kecám, byla jsem srab a nechala je pěkně v šuplíku....pro jistotu) a změna ve stravování. Moje snídaně: večer namočím vločky, přidám různá semínka, rozinky a ráno ještě banán (jablko, avokádo...na co je chuť a co je v lednici). Tuhle dobrotu snídám každodenně asi dva roky a stále bych ji nejraději sama sobě sobecky zbodla už večer.

Před rokem jsem také vyřadila veškeré maso, uzeniny, bílé pečivo, mléko. A postupně také jogurty, sýry, vejce a tvaroh. Jen když  moje maminka upeče něco ke kávě....to neodolám :).

Samozřejmě, že se dá péct i zdravě. Takhle to umí moje šikovná dcera.

Borůvkové orgie ve veganské verzi.

Ze zeleniny a luštěnin se dají vařit skvělá jídla, výživná a hlavně lehká. Oběd si s přehledem stihnu uvařit ráno, než jedu do práce.

Možná vypadá vepřo-knedlo-zelo na fotce lépe, ale tohle luxusní veganské jídlo vařené Indem, nemělo chybu. Základ čočka, brambory, rýže a směs koření garam masala, které i já ráda používám. Díky této změně v jídelníčku ukázala váha po roce o pět kilo míň (přiznávám - a to mlsám, viz. maminčiny buchty). Dříve jsem držela různé diety, trpěla hlady, chutí na něco sladkého a teď jsem se vůbec o hubnutí nesnažila....takže příjemný bonus :). 

Bez medikamentů jsem asi dva roky. Tlak ještě nějakou dobu blbnul, kolísal, až se ustálil na ukázkových hodnotách.  Manžel žasne, dcera chválí, synovi je to jasné a doktor o tom ještě neví. Jestli za to mohou opravdu semínka, změna stravy a pohyb, který jsem také přidala - netuším. Možná jsem se i víc "hodila do klidu". Spoustu věci jsem přestala řešit, snažím se dělat to, co mě baví a těší.
Kdybych dál chodila jen k lékaři, beru tablety a mám diagnózu odpovídající věku: HYPERTENZE.

                                          Děkuji nechci.

PS: nikomu nedoporučuji následování, vše konzultujte se svým lékařem, který určitě poradí, jak nejlépe umí.