nepotkám toho ochotného turistu, co se vracel ze Slovenka a pomohl mně s kolem. Nepotkám úžasnou rodinu, která se cestovala z Ukrajiny, kde jezdili na kole. Nepotkám ukecaného kluka, který jezdí až z Moravy do Německa nakupovat potraviny. Nepotkám milé německé důchodce, kteří si chtěli se mnou popovídat, jenže ta moje němčina (děti, učte se jazyky!!!).
Nastupuji v Bělohradě, přestupuji ve Staré Pace.
Takhle cestují kola v prázdném vlaku.
Můj itinerář se hroutí, po zádech začíná stékat pot.
Běžím ke schodům,
házím kolo na rameno,
sbíhám schody,
sundávám kolo,
probíhám podchodem,
házím kolo na rameno,
vybíhám schody,
sundávám kolo a metoším k vlaku...uf. Rudá, udýchaná se snažím elegantně vplout do plného vagónu. Bylo to o fous.
Vystupuji v Bischofswerdě a vyrážím omrknout město. Ale ouha....něco se tu děje. Na mě moc aut, odjíždím a město si prohlédnu při cestě zpět.
Příprava se nesmí podcenit, teoreticky mám trasu zmáklou. U počítače bylo vše jasné. I v praxi zatím vypadá značení dobře, tak jsem zvědavá, jestli zabloudím.
Počasí slušné, jen cesty se mění , paráda. Projíždím vesničkami, lesem, po cyklostezce. Když už se musí po silnici, cyklisté využívají chodníky (chodci dneska stejně jezdí auty). Musím pochválit německé řidiči, jsou velmi tolerantní a ohleduplní vůči cyklistům. Cítila jsem se na kole bezpečně a to i v Drážďanech.
Patřím mezi kochací cyklocestovatele, tak se kochám. Památky, zámky, kostely, smírčí kříže.
Sraz s parťákem (synem) mám u Blaues Wunder. Modrý zázrak nazývají Němci tento most z roku 1893.
Neděle odpolko a tady to žije. Hraje hudba, Němci popíjejí pivko, korzují po mostě, děti skotačí...a na mě čeká za odměnu zlatý mok.
Do centra Drážďan šlapeme okolo Labe, sluníčko hřeje. Potkáváme rodinky s kočárky, bruslaře, páry na procházce, cyklisty, běžce. Nebo lidé posedávají na lavičkách, odpočívají na dekách, grilují......pohodová neděle. Že by za to mohla nedělní zavírací doba?!
Druhý den máme v plánu ochutnat víno přímo u vinaře. Jenže to si tam nejprve musíme na kole dojet. Odpoledne se počasí umoudřilo a my projíždíme romantickým Radebeulem.
A že tu holdují vínu, je naprosto jasné.
Zaparkováno, objednáno a zkusíme vína z německých vinic.
Červené nebo bílé?
Prodloužený víkend končí a mě čeká cesta na kole zpět do Bischofswerdy a pak vlakem domů.
Podařilo se vyčistit hlavu a unavit tělo a o to mně šlo :). Cestou zpátky svítilo sluníčko, padaly malé kroupy, trochu pršelo a mně to vůbec nevadilo.
Náměstí v Bischofswerdě působilo v úterním odpoledni ospale. Jó, to v neděli, to tu byl jiný cvrkot.
Malebné uličky a zákoutí ve městě.
Který vlak mě asi odveze domů?
A jaký cyklovýlet se dá podniknout s 17 měsíčním prckem? To se dozvíte zde.