Když nevíte, co máte od navštívené země čekat, můžete být vlastně jen příjemně překvapeni.
Hlavní město Lotyšska - Riga, jejíž historické centrum je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.
Odlet v sobotu ráno z Prahy opět jen s báglem. Už pohled z přistávajícího letadla na velké zelené plochy byl neobvyklý, sem tam domek, občas víc domků pohromadě a pak zas jen velké zelené plochy.
Tak jsem vyguglila:
hustota osídlení ČR 134 obyvatel na km² zatím co Lotyšsko jen 31 obyvatel na km².
Počet obyvatel ČR 10 649 800, Lotyšanů je podstatně méně - 1 934 218
Co nás čeká? Jaká bude Riga?
Přivítá nás moderní letiště a podle šipek se lehce dostaneme z haly,
Zastávka směrem do centra, to je naprosto jasné :)!
Zíráme z okna autobusu na moderní město a samozřejmě zapomeneme vystoupit :-).
Naštěstí to máme k hostelu i tak kousek a najdeme ho hnedle.
Jak vypadá takový hostel? Jídelna,
a vybavená kuchyňka. Na hostelech bývají společné toalety a sprchy. Tyto jsou nové, čisté, na pokoji postele, stůl, židle - na přespání není víc ani není potřeba. Cena na osobu a noc 320 Kč.
Je poledne, neztrácíme ani minutu. Synu, nech to na mně, itinerář mám zmáklej. Jdeme na zastávku autobusu. Tu jsme našli podezřele jednoduše...to mě mělo varovat. Podle jízdného řádu odjíždí bus až za půl hoďky, čas jsme využili k posezení v kavárně a ochutnání místní kávy.
Jéé, bus je tu, křičím, rychle vybíháme od stolku a naskakujeme. Jo, jsem dobrá, naplánovala jsem to skvěle. Sice jsme podle map měli jet stále rovně širokým bulvárem a my se motáme úzkými uličkami, to jsme si ještě v duchu omlouvala změnou jízdního řádu nebo tak, ale když i Kuba si všiml, že tudy už jsme přeci mami jeli, uznala jsem, že někde nastala chyba. Poté nám i řidič potvrdil, že jede úplně jinam a že to není bus, ale trolejbus ....no, trochu jsem se unáhlila v sebechvále.
Už na správné zastávce a u správného autobusu. 24 hodinová jízdenka se musí při každé cestě přiložit ke čtečce. Hned nám to revizoři zkontrolují
Vystupujeme na dobře zapamatovatelné zastávce Brīvdabas muzejs.
Vstupné 4 eura a můžeme navštívit Lotyšské etnografické muzeum v přírodě. Skanzen byl otevřen v roce 1932, má rozlohu 87 hektarů a nachází se na něm 118 objektů lidové architektury ze všech historických zemí Lotyšska.
Konají se tu zrovna nějaké slavnosti a tak to máme pěkně komplet.
Zpívá se, tančí....ale návštěvníků málo, možná že je to tou sobotou.
Tak to tu prolezeme.
Chaloupky vypadají romanticky.
Ale musel to být těžký život.
Á, tady bydlela bohatší rodina.
Motáme se rozlehlým areálem a objevujeme další a další schované chaloupky, kostely, mlýny...
Věnečky z květin ženám moc slušely.
Toto je velmi sympatické místo, spousta vůní....
Ochutnávám KVAS, je výborný.
Tak to byla pořádná štreka kolem všech staveb, kafe bodne.
A toto je výše zmiňovaná trafika Narvesen, tady koupíte skoro vše. A jsou snad na každém rohu. Od lístků na MHD, přes základ drogerie, ovoce, nápoje, kafe až po snídani. Otevřeno vždy, když jsme potřebovali.
Na véču jdeme do "bufetu" LIDO.
Studená i teplá kuchyně.
Velký vývěr i pro vegetariány i vegany.
Výborné jídlo, ceny přiměřené. Sem ještě zajdeme.
Druhý den okolo Památníku svobody z roku 1935 rovnou na nádraží.
Moderní budova i interiér s obchody, nechybí nic, co člověk cestující vlakem potřebuje.
Paní v pokladně mluví anglicky, jako zatím skoro všichni.
Ve vlaku jako i v každém busu, veřejných místech, obchodech, restaurací - všude rychlá wifina :-) .
Příjemný detail - zadní strana jízdenky. Sleduji stanice a víme jistě, kde vystoupit.
Jen cesta ubíhá monotónně. Vlak jede stále rovně, vlevo i vpravo stále jen borový les. Občas opuštěná nástupiště a kdesi v dáli tušíte vesnici, bohužel žádná podívaná :(. Ještěže ta wifi jede dobře.
SIGULDA, městečko mezi kopci nad řekou Gaujou, nazýváno Livonským Švýcarskem.
Nejdříve zajdeme do hradu.
který se opravuje.
Z přístupné věže úžasný rozhled do všech stran.
Další atrakce je lanovka přes údolí Gauji. Její lano je dlouhé 1025 metrů a vede bez jediné opory ve výšce 40 metrů nad údolím řeky Gauja. Slouží k osobní dopravě z jednoho břehu údolí na druhý, přičemž cestou se otevírají fantastické pohledy jak na území národního parku, tak na hrady a zámky nad řekou, korunované v pozadí panoramatem hradu Turaida. .
Cesta trvá jen několik minut, ale zážitek je to opravdu velkolepý.
Ještě kávu...
a vyrážíme do přírody.
Jenže tudy to nepůjde.
Park je udržovaný, klid, úžasné místo.
Potkáváme velmi málo turistů, přestože je neděle.
Jdeme kolem dřevěného kostela z poloviny 18. století, což z něj dělá jeden z nejstarších dřevěných lotyšských kostelů.
Ještě k hradu TURIADA z roku 1215 - dominanta národního parku Gauja a patří mezi nejnavštěvovanější památkové objekty celého Lotyšska.
Každou hodinu jede zpět do 3 km vzdálené Siguldy bus až k nádraží, odkud se vracíme vlakem do Rigy.
Večerní procházka hlavním městem a zas ty romantické uličky, které mám tak ráda.
Tolik příjemných posezení, které využijeme?
Byla by škoda, neukončit den se sklenkou vína :).
Pondělí začíná trochu mokře :(.
Vystupujeme někde na konci světa, zastávka KEMERU, kde hodláme projít Národní park KEMERI.
Vesnice, jak po vymření, naštěstí cestou narážíme na obchod.
A jelikož jsme nestihli snídani, napravujeme to. Mají tu i kávu, což mně zvedá v tom dešti náladu.
Kultura stolování trochu dostává zabrat, ale když je hlad....
Že se dá bloudit v tak malé vesnice? Jo dá. Ukazatelů hafo, ale stále to nějak nedáváme.
Jsme na místě a leje. Leje dost.
V dešti to místo nějak ztrácí kouzlo. Přidávají se k nám hejna komárů. Hladovejch.
Lačnejch naší krve.
V tom dešti, doprovodu neodbytných komárů to vzdáváme. Vracíme se na autobus. Jeden nám frnkne doslova před nosem a další jede za dvě hodiny. Jsme uprostřed skoro pustiny, zbývá jedině stop.
Jenže i aut jezdí málo...naštěstí nám zastavuje po chvíli starší pán.
Dovezl nás na MHD (abychom nemuseli nikde bloudit - díky!). Popojedeme do centra města Jūrmala. Největší lázeňské město v Lotyšsku se táhne podél Rižského zálivu a je dlouhé 32 kilometrů.
Prý tu najdeme přes 4 000 dřevěných staveb, z nichž 414 památkově je chráněno.
Bylo vyhledávaným lázeňským střediskem už v době carského Ruska a místní 30 km dlouhé pláže byly oblíbené i komunistickými pohlaváři.
Radost z moře je veliká, pláž dlouhatánská, jenže zas začíná pršet.
Projdeme nádhernou, ale zmoklou pěší zónou a v lijáku chvátáme na vlak.
Blahořečím pláštěnkám z Lidlu za 27 Kč, ani nevím proč jsem je přihodila do báglu.
Jsme zpět v Rize a nemůžeme vynechat vyhlášené trhy. Poblíž centrálního nádraží, se nachází pět mohutných hangárů, z nichž každý se svou rozlohou vyrovná jednomu fotbalovému hřišti. Tyto hangáry byly původně postaveny pro německou firmu Zeppelin, která měla v plánu zde vyrábět vzducholodě.
Procházíme, no spíš se ztrácíme v ohromných hangárech, kde koupíte naprosto vše.
A samozřejmě se tu dá najíst.
Taková čerstvá veganská polévka....
Pro každého něco - kyselé okurky.
Něco sladkého.
Nekonečné pulty přeplněné čerstvou zeleninou a ovocem.
Barevná nádhera.
A protože zase pořádně leje, zajdeme se schovat do místní knihovny.
Budova lotyšské národní knihovny byla postavena 2008-2014 a je známá jako Zámek světla.
Bagáž uložíte do skříněk a už můžete využít pohodlná křesílka a sedací soupravy, popřípadě si něco přečíst. Super výhled je z nejvyššího patra, bohužel otevřeno jen v sobotu a neděli, tak jen pohled asi jen z pátého.
Přečkali jsme slejvák ve velmi příjemném prostředí a vracíme se do města.
Ještě jeden pohled na knihovnu.
Večer zakončíme stylově :).
Úterý, dnes letíme domů, ale ještě máme čas prošmejdit historické uličky metropole.
Tři bratři jsou skupina tří historických domů. Nejstarší z nich je postavený na přelomu 15. a 16. století.
Dům Černohlavců - je z roku 1334, pojmenovaný po černých pokrývkách hlavy, které kupci nosili. Původní budova ze 14. století, byla za druhé světové války vybombardována. Současná stavba je z roku 1999.
Uprostřed města protéká nádherně udržovaným parkem řeka Daugava.
Lodičky, spousta laviček, zahradní restaurace - což využívají místní i návštěvníci.
Překvapila mě čistota v ulicích, parku, prostě všude. Neviděla jsem válející odpadky, plasty, vajgly. Nevím, jak to vypadá jinde, ale ve městě i na místech, která jsme viděli, byl fakt pořádek.
Poslední posezení u skvělého čaje v parku a pak už jen na bus, na letiště a domů
Navštívit Rigu doporučuji. Člověk se zbaví předsudků a vidí krásnou zemi bez davu turistů. Nádherný prodloužený víkend v klidné metropoli, kouzelné přírodě (i když lilo).
A možná jsem byla překvapená, jak tam všechno funguje prostě úplně normálně jako u nás :).
Cena letenky 1 932 Kč (letenky se dají se sehnat už od 1200 Kč, ale byli jsme limitovaní termínem)
Ubytování přes booking 320Kč / noc osoba
24 hodinová jízdenka MHD 5 euro
Zpáteční vlak Riga - Sigulda 3.70 eura / osoba
Zpáteční vlak Riga - Kemeri 3.70 eura / osoba
Termín 15.6.- 18.6. 2019
