Vím, není to hezký pohled.

Ale moje žehlička dostává pořádně zabrat. To když v zápalu práce přiložím žehličku na látku s výztuhou a přitlačím. Přemýšlím o dalším postupu, pro jistotu ještě chvilku žehličku přidržím na látce a pak  ááááááááááááááááááááááááááá..........snažím se zachránit, co se dá. Rvu z žehličky cáry výztuhy, mezi zuby cedím vulgární slova, pálím si prsty. A zase mám žehličku nepěkně zapráskanou.

Kdysi jsem zkoušela čistit plochu vším možným, od zubní pasty, přes spešl přípravky z drogerie a skončila jsem u reálu. Dnes ráno jsem se chystala do práce a oko spočinulo na dětských vlhčených ubrouscích. Jeden přikládám a lehce přejíždím po teplé žehličce. Mezitím běžný ranní chaos. Moc energie čištění nevěnuji díky zkušenostem z předešlých akcí.

A pak KOUZLO. Během chviličky se žehlička začíná blýskat, jak za mlada. Tedy za nova.

Ještě tak dvě tři minutky leštění (spěchám do práce) a nikdo nepozná co jsem s žehličkou vyváděla. Jen ty ubrousky jsem nestihla vyfotit. A pořádně si  myju ruce čistou vodou, dětským ubrouskům prostě nějak nevěřím.
Na žehličku ano, na dětskou prdelku bych s použitím hodně váhala. V dnešní době se bohužel zapomíná na obyčejnou vodu a žíňku - škoda :(.