Ale příjemně! V tak krásném prostředí, jako je zámek Pillnitz, to ani jinak nešlo. Býval letním sídlem saského krále Augusta II. Silného a byl stavěn pro královu milenku, krásnou hraběnku Cosel. Ovšem ta upadla v nemilost (to bývá úděl milenek) a skončila ve vězení. Pillnitz se stal letním sídlem saských králů.
Nás vítaly zámecké zahrady oblečené do úžasných podzimních barev. Pastva pro oči, obzvlášť pro moje, které často koukají skrz šicí stroj.
Jakmile dostaneme mapu, jsme děsně chytří, hned všichni víme, kam a kudy jít.
Pak bloudíme zahradami úplně mimo plán. Ono na tom stejně nezáleží, nikam nespěcháme. Každý kout nás barevně překvapí, sluníčko podtrhává neskutečné barevné scenérie.
V létě jsem okolo jeli po druhé straně Labe na kolách a když na nás tento malebný zámek vykoukl, zahrnuli jsme jej do složky: NUTNĚ NAVŠTÍVIT.
Panstvo to mělo vymakané, po schodech rovnou na gondoly a vyjížďky po Labi mohly začít.
Zahrady jsou plné vzácných dřevin, některé jsou ukryté v oranžérii, jiné v palmovém skleníku.
Oči si přišly na své, teď ještě uspokojit chuťové buňky. A když je na děti spolehnutí....mamí, už ti to nesu!
Poslední společné foto a frčíme zpět.
Když už někde jsem, mám pocit, že toho musím vidět co nejvíc. Cestou domů jsme si tedy udělali malou zajížďku a okoukli zámek Hermsdorf. Už se stmívalo a zahrada dostala tajemný ráz.
Možná jsme ten den byli poslední návštěvníci....
