A všechno. A do krabic. A pryč s tím. Ještě dnes musím všechno zabalit.
Zítra máme totiž módní přehlídku. Tam zase všechno vybalíme.
Vždycky jsem trochu nervózní, to lechtání okolo žaludku určitě všichni znáte. Přehlídku plánuji s dcerou, to je můj parťák. Vedeme nekonečné diskuze co a jak, promýšlíme choreografii, navrhujeme modely. Jenže parťák má dvacetiměsíčního chlapečka....více slov netřeba :).
Nejdřív se moc těším, na tu atmosféru, na setkání, na ten zážitek. Přibližně měsíc před přijde "těžká deprese". Jsem neschopná, nemožná, nic neumím. Když konečně dáme do kupy vhodný termín pro 10 - 12 modelek + volný sál, kosmetička už má jinou akci. Fotograf nemá s termínem problém, uf. Jedna z modelek nemůže kvůli sportovní aktivitě. Jiné těsně před přehlídkou onemocní dítě (to je život). Některé modelky normálně pracují a přijedou chvíli před začátkem samotné přehlídky (jsou skvělé, že si ten čas vůbec udělají).
Chystám hudbu, upravuji písničky v programu Audacity....vždy zapomenu postup a pravidelně 2x ročně se u této práce rozčiluji. Úvodní song nejde stáhnout ve formátu mp3 - zádrhel, který je nad mé chápání. Některé látky přijdou na poslední chvíli a tak do noci šiju.
Doma mám krásnou dílnu na šití. Před přehlídkou se dílna stává z celého bytu. Všude látky, střihy, špendlíky, oblečení, odstřižky a mezi tím moje velká opora - chápající manžel. Je první, kdo hodnotí moji práci.
Přihlásilo se více hostů, než je židlí....kam je usadíme? Ještě zařídit květiny, skleničky, víno, zasedací pořádek....hmm a na něco jsem určitě zapomněla. To zjistím až zítra. Pokud bude nějaký "zádrhel", prosím o pochopení :). Děkuji.
Začínáme v 19hod.
A už se zas moc těším :)
